ALIBI
ALIBI
Anotace: Nevím, co to mé podvědomí v noci blblo, asi už si potřebuje odpočinout… :-D Mimochodem – taky tak milujete od druhých rčení „já jsem to říkal“…? ;-)
ALIBI
já ti to říkal
neškrtej pořád
když už škrtáš
aspoň ne na slámě
když už na slámě
aspoň nezavírej vrata
když už je zavřeš
aspoň nelez na mlat
když už tam vlezeš
aspoň nemachruj
být na tvém místě já
taky bys ten žebřík shodil
a škrtl i dole
Praha, 7.1.2014
http://www.youtube.com/watch?v=JyoZM7pccLk
Komentáře (22)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Tohle tak nějak sedlo a dost...odlehčených věcí je tu pomálu, tohle je ale navíc prošpikované zkušenostmi:-)
RM.
07.01.2014 22:33:22 | Robin Marnolli
Dík Robine, i za to, žes mě rozesmál :-D Tedy doufám, že mě ve skutečnosti snad nepodezíráš, že to je scénka z mého života... ;-)))
07.01.2014 22:44:42 | Amonasr
:D Taky mi pořád říkal: "Nelez na mlat! A když už tam vlezeš, neskákej dolů do vozu se senem! A když už skočíš asi po desáté a nedopatřením spadneš na cihlu, co leží těěěsně vedle a potácíš se s vyraženým dechem, nelez tam znova a už neskákej! Ale zase ses zvedla a šla si skočit po jedenácté, dvanácté, třínácté..............Ten skok z výšky, ty rozzářené oči ze zjištění jak nádherné je padat volným pádem, ten pocit nesmrtelnosti a nedotknutelnosti, jaký může mít jen dítě. Chybí mi tyhle svéhlavé hry s překonáváním vlastního strachu. Zvlášť když teď podobné vídám u svých dětí, a jsem to já kdo říká: "Nelez, neskákej, neběhej tak rychle, nedupej, nekřič, necákej se tolik ve vodě." Když sama sebe zaslechnu, říkám si kde se tam vzala ta slova, krotící vrozenou svobodu a pocit nesmrtelnosti. Jsem to já a přece někdo koho neznám. Chtěla bych se zase slyšet říkat tu větu: "Ale mě se přece nemůže nic stát." :O)
07.01.2014 15:46:28 | Tichá meluzína
:-D Ty jsi fakt číslo... ;-)) Ale při čtení tohoto komentáře jsem omládl spolu s Tebou a znovu mi pod okem přistál šutr od kamaráda při hře a mezi očima se mi projela brusle od jiného, když jsem chytal na zamrzlém plácku, protože každá hra se hrála vždy o život... :-) Jo, s plným nasazením vše dělají snad jen děti - dospělí už většinou "jen jako"... :-D
07.01.2014 16:13:03 | Amonasr
Prý je to tím, že děti ještě nemají plně vyzrálý mozek. Jakmile dospělostí vyzraje, zrodí se v něm pochybnosti a strach, protože je třeba chránit svůj vlastní život. Ještě, že nám zůstanou alespoň vzpomínky. Taková malá cena útěchy. :O)
07.01.2014 16:40:28 | Tichá meluzína
Díky za útěchu - vypadá to, že jsem asi už plně vyzrál… A některé vzpomínky mi sice ještě zůstaly, ovšem nějak jich ubývá - možná už jsem tedy dokonce přezrál... :-D
07.01.2014 16:56:27 | Amonasr
Chjo ..nemáš sirky? šla bych si hrát do stohu a ty by si mě poskytl alibi ..že ten stoh už vyhořel před tím než jsem si tam šla hrát..pokud ještě teda nějaký stohy jsou ;)
07.01.2014 16:18:50 | xoxoxo
:-D A pokud Tě ovšem po tom požáru ještě najdou… ;-)
07.01.2014 16:53:35 | Amonasr
neboj jsem nesmrtelná..jó ty to ještě nevííš..tak teď to víš..a na alibech trvám ..za mřížema je svět smutnej..i když dneska se tam vězni rádi vracej prej po amnestii se jich tam zas dost vrátilo..no asi alibi přehodnotím :)))
07.01.2014 16:59:21 | xoxoxo
Jo vidíš, no to ta moje hlava... Už si vzpomínám - vždyť jsme se potkali tenkrát u Thermopyl, či kde to bylo... ;-))
07.01.2014 17:02:40 | Amonasr
Nezapomněl ..jo jo to byla bitva co ?;) někdy je to ale nuda žít věčně..možná bych mohla prodat nějakej svůj nesmrtelnej čas smrtelníku ...uvidím :)
07.01.2014 17:06:07 | xoxoxo
No jo, to byly krásné doby, tenkrát se ještě válčilo muž proti muži... Dnes už bych ztěží uzved i jen ten meč... :-D
A nic se nemá přehánět, to říkala přece už Emilia, víš která... no ta... jak zblbla toho mladýho Pruse... jak se jen... jó, už vím - Makropulos ne, to byla Elina, tak snad Marty nebo tak nějak... mám to už nějaké dopletené, ale však určitě víš... ;-))
07.01.2014 17:40:42 | Amonasr
Možná vím ale je to let kdo si má pamatovat kolika télama jsem prošla..ale vzpomenu si ;)
08.01.2014 13:37:30 | xoxoxo