nikdy nevěř obloze
nikdy nevěř obloze
Anotace: když dva jsou jeden a nebeská rosa...nebe jednou vezme si i tebe kráska co mění třpyt očí vždy když zem se pootočí...
Zas se koupu v červáncích
vítr snesl dolů mraky
nádech krok a zmizíš taky
jsem dole i nahoře
nikdy nevěř obloze
vlnky hladí točí se jak Lilit v ráji
jablko hříchu podávají...dají?
počítáme beránky
jsme dole i nahoře
nikdy nevěř obloze
zpívám ukolébavku
Komentáře (29)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
A přesto obloze věřím... :)
08.09.2018 15:27:35 | Pétík
Pořád si ji fotím... :)
08.09.2018 19:39:29 | Philogyny1
Já mám pár snímků modrého nebe s bílými obláčky a pár fotek úplňku skrz dalekohled, jinak hledím vzhůru jen očima, v létě spím venku a hypnotizuju hvězdy. :D
08.09.2018 19:49:26 | Pétík
ST, nádherná
13.06.2016 00:17:57 | Lioness
Děkuji za nakouknutí :)
13.06.2016 15:19:18 | Philogyny1
Není nakouknutí, chodím číst pravidelně ;)
13.06.2016 18:25:31 | Lioness
A já dnes už podruhé jenom polkla...děkuji :)
13.06.2016 19:59:26 | Philogyny1
Jenom polkla, jakože bez jídla? Tomu říkám dieta :D
13.06.2016 20:21:55 | Lioness
Někdy jsou jedlá i ta slova... :)
14.06.2016 08:54:19 | Philogyny1
Ach ano..
Slova jsou potravou duše,
podněty krmí naše myšlenky
a tajemství probouzí hlad po zjištění.
A pak je tu láska..
Láska, která nás umí tolik naplnit, že nemáme touhu jíst,
láska, která umí tolik bolet, že jídlo ztrácí na chuti a mění se v ústech v prach..
Jsou různé druhy potravy a polykat se dá všelicos, nejlépe je ale nasávat život. Se vším co k němu patří, všímat si toho co nás obklopuje..
[omlouvám se za přílišné rozepsání, nějak mne políbila filosofická múza]
14.06.2016 15:39:07 | Lioness
Slova mají velkou moc, jsou pánem našich duší?
Také kolikrát přemýšlím :)
14.06.2016 17:01:36 | Philogyny1
To já také.. A pak si pro změnu říkám, jestli bychom než na slova, neměli dát raději na činy ;)
14.06.2016 17:29:38 | Lioness
Teď jsi mne rozesmála, vyhazovala jsem ven fotku mé Barunky /králičí jezevčice/,
našla v lese koloděje a já přidala říkanku:
Copak se to v lese děje
Barča našla koloděje
a že je to žena činu
navrhla mu vaječinu
hned jí skočil do košíku
už se nese ten má kliku
Trefila ses přesně :)
14.06.2016 18:47:32 | Philogyny1
hraješ na harfu
Slezkou?
když touláš se stezkou
po zatopených osudech
tak spatříš běžně
i mezi kříži
stěžně…
Pěkné místo, mám někde v sobě zastrčený pohled z osy téhle tvé fotky ;-)
12.06.2016 20:04:26 | Luky-33
Děkuji, povedená mini, zdobí... Je to harfa :)
13.06.2016 15:17:41 | Philogyny1
To byla jen řečnická otázka, Hartu jsem stoprocentně poznal hned. Jak už jsem psal, kdysi jsem se procházel po střeše i téhle vodní chaloupky.:-)
Hledal jsem nějaké fotky a mám tu jen pár z Leskoveckého hřbitova. Zaujal mne tehdy pohled na lodní stěžně skrz kamenné kříže, ale s výsledkem mého foto-snažení moc spokojený nejsem, proto jsou pohřbené v šuplíku.
Jsi-li z těch končin, pak doporučuji na čtenáře nasadit šifry ;-)
13.06.2016 22:11:49 | Luky-33
Náš dům stojí na místě bývalé tvrze Sator
a já...vlastně pokračuji v tradici oráč-pluh
a mám stejnojmennou chovnou stanici :)
14.06.2016 08:57:01 | Philogyny1
V tom případě chápu tvůj obdiv k vodním dílům… Kdysi jsem tu měl jeden díl „Rohlédni se“, poodhalující onu rozpolcenost, kterou právě Nové Heřmínovy generují.
14.06.2016 09:11:13 | Luky-33
Zkusím dohledat, děkuji :)
14.06.2016 09:17:31 | Philogyny1
Nehledej, už tu není. Svého času to vypadalo, že je s Literem konec. Všechno co jsem na něm publikoval, jsem smazal, což se ukázalo jako ukvapené rozhodnutí, protože server ožil a jede dál. Něco mám asi po zálohách, ale ty mé psané pokusy nejsou žádné zázraky, tak je sem nechci dávat podruhé.
14.06.2016 09:46:02 | Luky-33
Možná by to stálo za to, zavlnit přílivem a vyhodit z šuplete kamínky,
ty malé a oblé bývaj nejhezčí :)
14.06.2016 12:15:25 | Philogyny1