Anotace: ___
V noci konečně došla
za ten neproniknutelný obzor
musela čarovat všemi těmi věcmi
co odbíjejí čas
v černých vejcích
někdy je naťukávala špičkou nože
a napjatě poslouchala
život
netušila
že se v něm zase utopí
vytrhla ho i s kořeny
a opatrně skoro něžně položila na hladinu
náhle tak bezbranní byli
chtělo se jí plakat a věděla
že už nikdy nebude
ležet jen tak v trávě
dotek teplé červené zjara
když přilétají tažní ptáci
život je jak kopřiva-ještě horší-vytrhnout jej z kořenů je velmi těžké...má je jak sekvoj...a když je přetrhneš-za chvíli vyroste znova a šťavnatější..juj ŽIVOTE-TY STAREJ KOŘENE :-))))) ST*:-D*
14.01.2017 12:11:25 | Frr
To je fakt, se tu směju, věčně jsem chodila po zahradě s postřikovačem a Randapem a stejně zase vesele vykukují... :)
15.01.2017 07:23:42 | Philogyny1
...což teprve ten svět za pikolou...
12.01.2017 17:40:38 | Jort
...před pikolou za pikolou nikdo nesmí stát nebo nebudu hrát... :)
Děkuji.
12.01.2017 19:58:03 | Philogyny1
zase se mi strašně hodí do nálady, umíš tak krásně vyjádřit věci, které já nikdy nebudu umět vyjádřit...
11.01.2017 23:16:54 | iluzionistka
dej si portské ... dej si pohodu... a opatrně, skoro něžně se polož na hladinu vany... a vnímej,
11.01.2017 22:37:34 | zelená víla