V jeskyni vyhnanství

 

Rozechvělou rukou

Se natáhl po čase

Co nebyl její

Tušení bolesti

Ji vrátilo zpět

Na parket 

Jeho taneční nekrog

S logem na svém

Štítku

vždy s úskokem

Vzad

barvil  pramínky 

Jejích vlasů na stříbro

Které se již nedaly směnit

Ani za mlčení jehňátek

Za horizontem štěstí

Na pláni bezejmenných

Čekalo  opušněné

Hladové štěně

Olízlo ji tvář a

zakňučelo:

Miluji Tě  i v kráteru

Vyhaslých krás.