Bylo toho málo nebo moc?
každou noc nebo jen někdy
neexistuju, jen jsem a divím se proč,
čí je to chyba, myslela jsem že moje
pokaždé, od prvních dětských lásek
jsem ta vinná, bez soudu
přiznávám jsem jiná
lovec bezbranných duší
ty...... muži
tvé ruce zraňují, ač by měly chránit
jsi jak lavina....čistá, bílá a zabíjíš
jsi hrobník, pohřbíváš živé a pak si nad čerstvou hlínou zapálíš cigaretu
jsi neznámý svůdce, každá tě zná
necháváš za sebou prázdnou postel s krvavým prostěradlem a ještě čekáš díky
zatínáš nehty do kůže, tak hluboko a my nepláčeme
polykáme slzy dovnitř a ty nevidíš přes ten úsměv tu bolest a proto drásáš kůži dál
Muži, jsi tak zlý a zákeřný od přírody, od nepaměti
bereš, ničíš, ubližuješ a my jsme proklety tím, že za tebou jdeme
některá s hlavou dolů sklopenou a některá s hlavou vzhůru
ale jdeme