Anotace: ...
Stihla jsem ti vůbec
všechno říct?
To o tvém úsměvu,
když povolí ti koutky,
a taky o dlaních,
co umí krásně hřát.
Řekla jsem ti, jak ráda
chutnala jsem vášeň
z tvých polibků?
A pak,
když něha změnila se
v touhu milovat...,
jak krásné to bylo?
Řekla jsem ti vůbec někdy,
"Lásko děkuji,
že mohlo se to
stát"...
Čekam...:)
25.07.2023 20:45:49 | Žluťák
Velmi krásné, niterné... a zřejmě i smutné...
19.02.2023 09:02:19 | Helen Mum
Smutek odbolí, měl by a zůstane upřímné děkuji. Stejně, jako já tobě Helen.
19.02.2023 21:13:49 | Dreamy
už už Dreamulinko, být Tebou-verše Tvé světu vdechnuté-bych shromáždil
ve sbírce DREAMULINA PÍSEŇ PÍSNÍ...už bys na tom měla začít pracovat - už je čas!! ST*
18.02.2023 22:54:26 | Frr
Frráčku... jestli kdy vůbec,
ovšem teď musím chvíli počkat,
stránky by byly rozpité...
Co psaná slza, to velká kaňka na papíře.
19.02.2023 08:16:44 | Dreamy
Hezká báseň, silná slova plná něhy, bez bolesti z vyznání z lásky.
18.02.2023 19:10:57 | blues
Není pro mě bolestivé vyznat se,
ale vědět, že je najednou vše jinak,
to si snad jen rozum brzy uvědomí
a srdci chybí překladač.
Díky Bluesi...
19.02.2023 08:13:56 | Dreamy
Ještě jednou, moc hezká báseň...jednoduše popsaný, tolik známý, příběh lásky, jenž bilancuje, zda na něco nezapomněla, protože v tom krásném čase nebylo místo na střídání ročních období.
Hloubka lásky se pocítí až při loučení, ale v tu chvíli si nejsme jistí, nebyl-li to jen sen, kterého jsme se nestačili dotknout. Závěr básně umocňuje intenzitu přirozeného citu, nepoděkovat by bylo zlé.
Skutečně povedená,...a žes ji intuitivně vedla volným veršem, jsi zcela přirozeně uvolnila v sobě nashromážděnou lásku posledními slovy: "Lásko děkuji, že mohlo se to stát"... děkuješ i sobě.
Vždy je smutné opouštět pluh uprostřed brázdy.
19.02.2023 12:34:06 | blues