Po ránu vždycky brek
A s večerem pak brouk
Kdo z nás by kdysi řek
že nebudem si fouk
(čtěte fuk)
Tak dennodenně vím
že sním
že sníš
že sním
skoro vše
a kdo by kdysi řek, že nebudem si fouk ... dělá dojem začátku souvětí typu: jestliže - pak. Ale tempo je rozbité napadrť vysvětlováním jak číst fouk. To je moc zašmodrchané. A proto následují věta "Tak dennodenně vím" místo aby byla dokončením souvislosti, leze z té prostřední motanice jako nová žížala..
Obsahově básnička hloupá není, nazvaná je výborně. Mně se líbí že už nepíšeš takové ty předlouhé rozklady. Je třeba být ještě výstižnější a přesná, stručně řečeno mluvit česky.
16.04.2024 13:25:01 | Ezop