Padlá

Teď po ránu

v tvé košili, co jsem ti včera svlékla

a v županu

sedím a přemýšlím, co dělám vprostřed pekla.

 

Teď za svítání

v tvé posteli, svázaná páskem s pelestí,

nejsem tvá paní.

Není proč vzpomínat včerejších neřestí.

 

Za sluneční záře

v závějích z peří připadám si tak malá.

Ne, nejsou z polštáře.

To mi jen křídla v noci pelichala.