dej životu smysl

řekla bych pro život to nehoří

a všechno by bylo zase fajn

jako v nádražní putyce sedící vrabec

cvrlikal by

kal-by

 

 

ha-ha

maličký nonsence pro pravé poledne

bledne něha v tvojí krvi

stydne síla, naděje a chmura

vypelichávají se

 

nejvíce víme ráno, když se probudíme

osud

je v rukou sedmihlavého draka

umanutá

jako špíná na lícních kostech

za nehty mrňavé štěstí

zbytky sebekontroly

sebevědomí nebo sebedestrukce

jen jedna šance

ono

vstřebá se

kafe

 

 

ale přece jen to ovlivňuje barvu nebe

hlava se choulí na krku a podezřele těžkne

přece jen to ohlodává srdce z levé strany

bolí to jako pijavice přitisknutá nad pravý kotník

a saje

celý den pije

vyje

 

 

zoufalá kočičí dáma

z rána vařicí

pod čepicí už nemá, je němá

hluchá a slepá, když odbije šestá

když na to přijde

přijde na to

že

jí není dobře

 

strach

je viditelný zločin

nepřiznán sám sobě pánem

tě

ovladatelnost duše

vizualizace

úspěch je relax

a nohy na hoře

 

 

hořekuje za život by zaplatila nevím co

lepší

nechce aby sněžilo a uteklo to jako čas

rychleji

než by chtěla

tíhá jogurtu prošlého jako sníh

ví víc než by chtěla vědět

a proto to bolí ještě víc

ne je slovo do nepohody

ano je radost zavřená první pampeliškou,

které si nestačila všimnout

utíká

naivní myslela si, že je gigantem

a ono stačilo

kokrhat hodinu a pak se rychle schovat

nedává to smysl

dej