Anotace: ___
Ledovou náručí lákáš v šero vin
bezhlavě odrážím se a letím
vím
zas a zas
svíráš objetím
nadnášíš ve vlnách
hrou dvou co nikdy neomrzí
hlubinou táhneš rukou vodníka
kde světla dušiček problikaj
kořeny s prsty proplétáš touhou
bodáš v dotecích šílím
pěnou tvých úst
drahokamy bytí a nebytí
vybírám pro dlouhou noc
mřenka
co k hladině zpět míří
chytíš ?
Utopit se nebo ztratit.. Ve vášni, v noci, v okamžiku.. Možná spolu naše básně nevědomky souvisí
28.07.2016 22:28:20 | Lioness
:) mám tu tvou vodu všude, nedá pokoj, divoká a hravá, Philog:))
25.07.2016 18:30:45 | Ragnell
Hlavně se ne-utopit :)
25.07.2016 19:08:09 | Philogyny1
špatně se hledá hranice :)
26.07.2016 08:58:02 | Ragnell
Člověk musí popřemýšlet v čem a s kým se u-topit a přitom si nezatopit... :)
26.07.2016 10:09:19 | Philogyny1
hle další hydromilka peřejnatá ! to mám radost-já jsem taky takovej..:-)) :-D*
25.07.2016 17:25:29 | Frr
tak fotka je taaaaaaaaaaaaak osvěžující! :o)
a básnička hezká, něžná, přestože naléhavá
25.07.2016 16:52:31 | hanele m.
Děkuji, Hanko, já mám vodu hrozně ráda, odmala, tahali mne vždycky modrou ven
a já ne a ne... :)
25.07.2016 17:03:32 | Philogyny1