"Kdo?"

V zeserelem přítmí, prostě zařízeny pokoj. Klavír, psací stul, kalamar a psací brk.

- - - - -

Postavy: Básník - dvojí čepel svědomí 

              Isidora - Basnikova sestra 

              Vydavatel

               Kritik 

               Přízrak 

 -----   ----- ----    ----  ------  ----- První Dějství ----  -----   ---------    --------

To uplne tmy se ozve ,,Předem prohraný boj o boha''. V pozadí sílna hudba tenze, dech života. 

Dlouhý monolog Svědomí: ,,Na stopě krvesprisazne řeky času, v děsu plodných mocnostech tisíce neviditelných bytosti, světlo svatokradezi nejniternejsich iluminace jasu vědomí, hřbet ohnive vlny tristici se v pramenech budoucnosti; vy archonti nevidomi''

(Rychle smyčce, zadní projekce černobíle vzory na hladině)

- Rozsviceni v rohu pokoje, divák vidi postavu v cervene kápi.

Básník: ,,Hledal jsem tehda to, ceho se nejvíce bojite, pro co jste schopni obětovat poslední zbytky svého nejhlubšího strachu."

(Odmlci se, namoci brk do lahvičky se svitive zelenym inkoustem, pohledne do světla - mekka melasa)

Básník: ,(Zvedne oči k divákům, pote k papíru, pak zpet do prázdna)

,,Toho dne se me oči pasly ve slunci jako dostihový kone nestrezeni svou divokosti, ulehaly ke slunečním erupcim a nezne pulzovaly na okraji liminalniho spektra''... (rychle zakyve zornicemi, jemne se olizne po tváři) ...,,Viděly hruď přímo před sebou, hruď ve které zmira absolutní rozkoš ze Života, z jeho neme klaviatury vrasnite se krivicich pocitku vinoucich a explodujicich do mysli utkanych z pravěkého mozku''

(Jeho tvář jako by zkameni, otočí hlavu, ze stinu vyjde drobounka pavouci postava - usedne vedle básníka, ten ji však nespatřuje, není z jeho světa)

Svědomí: ,,Byl to jen Vás nejpritomnejsi pritel, pokojný stvurce nocnich mur a krutých vidění na pokraji pokolení, se srdcem básníka a mozkem atomového vědce, přemýšlel o dobru a zlu, o nejhlubších tajemstvích i o překonání fyzikálních principu a zakonitostech Vesmíru, jež obyval, v nemz se nacházíte i vy.''

(Básník zazehne svíci dlouhou sirkou, Svědomí si položí dlane do ohně)

Básník: ,,Básník je jmenovatel ohně, střeží jeho nejnevyslovnejsi tajemství, ale skutecna podstata jeho deni,  jeho světa, je zastrena podobou světa, který se jej snaží vysvětlit nebo umlčet.''

(Zahlédne jak na něj Svědomí pohledne)

Svědomí : ,,Je to Sen, nebo se někdo pokouší, abych mělo dojmu, že snim, existuji či bdim, ve fortelu teto hry nebo v souhvězdí Quebrus, ať už se mijim či jednam jako postava, jsem jedna a on je druhé dno toho sna''

(Svědomí to liči v pomalym melodramatickym hlasem mirne zaserelym)

Básník: ,,Tehda na mne druhý břeh pohlédl a já uvěřím, že mluvim, že virim ze snů o zpyreni pýchy a touhy a že mohu stvořit kracejici slovo drtící obsah mozkovny způsobem, který věda dosud nebyla schopna rozluštit.''

(Odtiší se vůbec má delší momentum, má skelne oči)

Svědomí: ,,Sama iluze, cele generace je jimy provázejí a my vždycky uverime jejich pravdivosti, dokud je nepretavime v něco vic než imaginární Vesmir, pokud jste posetili, hajite pravdu, života, smrti i dechu, pravdu o solárních systémech a jejich obyvatelích v řádu eonu světelných let''

(Na jevišti se na okamžik zhasne do uplne tmy, znovu smyčce a paranormální tenze - svědomí odkládá rekvizitu a odchází do ticha)

------     -------  --------  Druhé Dějství -------     ---------      --------

Ze světla vychází difuze. Kouř ve zlomcich.

Básník: ,,Belmedora, Amora, postava pul zetkana ze světla, pul tkáň, desive světlo mnohologu mne muci v sebepatrnejsich zachvezich, že srdce ještě neodbylo Černobyl pokání, v prisaze přiznání, daň z namesicne noci fluida, hřeby lunaty, hřeby bytosti na kříž rizne nate tělem placiciho Urobora pribitych''

(Zmrazí pohled ustrne ve svitku)

(Třikrát klepe drát na dubove dřevo)

Básník: ,,Přemoci zazivoti v bezbrehych cherubech zbitych, těhotných ve jménu nahé společnosti vibrací z Nirvany a elegie zapomnění, ve křehkosti polohocitu oka a jiného než lidského designu pro vnímání nekonecnosti neprustrelne legie momentu. ''

(Kouli oči v predpotopni tmě jako mim před smrtí - ambientni cinelky)

(Ozve se ono trojí zaklepani, klepe na dveře Basnikova sestra Isidora)

Isidora: ,,Obsidiore, doufám, že tě nerusim z tvých toulek po principech Tvé imaginace, ale musela jsem přijít v osudovem chvění, máme o Tebe s rodinou strach, o Tvé další vencite rozdvojeni a Tvé kejkle s ďáblem na hostině blaznu, kterou navstevujes pro Tu nezanicenou blánu''

Básník: ,,Ach draha neskrovna sestřičko, svitna a nesvorna, cennim si Tvé návštěvy v cévách vášnivých vzrušení, ale přeji si dvojí ztišení, Tvé i rodiny za oceánem, ve kterém mizí mnohe životy nepoznamenane věčnosti''

(Pohledne ji do oči)

Isidora: ,,Na Tvé věčnosti záleží jen v okolnostech, kdy jsi přítomný pro druhé,  ale ty se neustále schovavas za sve druhé já a neskonale probouzis ty mocnosty, které ničí mosty mezi životy a voli si dobrovolne smrt nebo nesmrtelnost.''

(Snaží se jej nalehave přinutit gestem pozornosti)

Básník: ,,Kdo Te sem poslal Isidoro? Bylo to Tvé svědomí nebo to mé? Vždycky pricupitas a dovolis si kroužit nad mym věcne nalomenym srdcem, rdousicic me pro nevinnost andělů, krivolakost davne perletí, po pleti ti však lhati obavy z viněty nad svým vlastním osudem.''

(zalknute, světlo na oba z nich)

Isidora: ,,Sedis tu cele dny a premitas nad všemi těmi nevyslovitelnymi věcmi a levitujicimi předměty, ale rodina se obává o vzrůstající neklid na spánku tech, které by Tvé dilo mohlo ohrozit ve jménu vyšší hrozby, pritekajici k hrotum odněkud z budoucnosti.''

(Svitne se o tom pokouší)

Básník : ,,Nemam strach z nezvratnosti, budiž Ti ten osud prikry, jako hladina srdce plné jedu a chimer, které obávas a zatímco se lidé venku o něco snaží a stovky jich umírají, ty se mne snazis přesvědčit, jak moc mne miluješ, jak uctivas boha a jak je svět plochy ve svetle toho co prozivas.''

Isidora: ,,Už se mi nesnaž nic namluvit o Tvé hermeticke noci a androgynnich prvenstvich v přístavu neumírajících, volne pookreji a odejdu dříve, než zlomim Tvé přesvědčení, Tvé záchvěvy neřestí, blíž se ke ctnosti a dojdi pokoje.''

Básník: Tobě sestřičko, vse chvojne a bytostne. Svit na cestu Tvým blizkym, jež jsou i mými blízkými. Sbohem. 

Isidora: ,,Sbohem''

---------        ---------         --------       --------- Třetí dějství -----     -----   -----

(Mezi světy)