TATÍNKOVÉ

zamrazilo :-(, smutnohezké :-)!

07.12.2016 06:42:29 | Fany

Děkuji za přijetí :-)

07.12.2016 11:41:46 | Amonasr

:-)

07.12.2016 18:08:18 | Fany

Na zamyšlení, povedené :-).

06.12.2016 22:23:08 | Kubíno

Díky za zamyšlení, Kubíno :-)

07.12.2016 11:41:09 | Amonasr

Já si myslím, že táta je ten, kdo to dítě s láskou vychová, i když třeba není jeho...

06.12.2016 15:16:14 | Philogyny1

Naprosto souhlasím – znám i ze svého poměrně blízkého okolí jeden takový oboustranně hezký vztah otce s nevlastním synem, snad ještě vzájemně silnější, než je mezi oním tátou a jeho vlastními syny, a je to fakt radost :-)

06.12.2016 15:37:38 | Amonasr

Je to tak. :)

06.12.2016 15:47:31 | Philogyny1

možná...to nebude o tom...chtít být vidět...ale být milován...pocítit lásku...a tak moci sám milovat...úsměv...z

06.12.2016 13:00:43 | zdenka

Láska je univerzální klíč, jak jinak - díky, Zdeno :-)

06.12.2016 13:03:42 | Amonasr

Maj to moc těžký, děti, moc těžký. Tatínek by měl bejt jeden, univerzální, aby v tom nebyl guláš. :-)

06.12.2016 12:30:45 | Iva Husárková

To zní poněkud feministicky :-D ;-)

06.12.2016 12:32:23 | Amonasr

Haháá... nezní, vono to je... no... pudu do sebe a nebudu feministická rachomejtle, ale třeba jen minimalistická chejtlička. :-.))

06.12.2016 12:34:43 | Iva Husárková

:-D Přiznání je vždy polehčující okolnost a známka zdravého sebevědomí k tomu... ;-))

06.12.2016 12:42:00 | Amonasr

Huráááá!!! Děkuji. :-))

07.12.2016 06:05:47 | Iva Husárková

:-))

07.12.2016 11:40:45 | Amonasr

Člověče, já Ti nějak nevím, co napsat... nebo spíš, jak to napsat, a že se mi to často nestává. Za ta léta praxe se mi ty neveselé životní příběhy dětí nějak nahromadily; ne, že bych byl zrovna citlivka, ale ten jejich život by jistě mohl být nezřídka razantně veselejší. Mno, raději toho nechám...

06.12.2016 12:22:10 | paulmatthiole

Díky za vnímavou reakci - na smutných příbězích dětí je snad nejsmutnější jejich bezbrannost... Ale nikdo (nebo skoro nikdo) nezůstane navždy bezbranným dítětem...

06.12.2016 12:27:27 | Amonasr

Pokud nejde o případy sebevraždy nebo vraždy :-( Navíc je otázka, jaká je perspektiva s ohledem na jejich dosavadní životní zkušenosti, když přestanou být dětmi (čímž se, přirozeně, nemám v úmyslu kohokoliv dotknout).

06.12.2016 12:31:50 | paulmatthiole

Ano, ta škála možností je nesmírně široká a nic není myslím předem determinované - každý má v dospělosti možnost sve vlastní volby a je opět jen na něm, co si zvolí... Z těžkých podmínek nemusí vyrůstat jen zločinci a asociálové, stejně jako prošlapané cestičky nevedou automaticky do ráje. Je to myslím mnohem komplikovanější a přesahující možnosti zdejší diskuze, což oba jistě víme... ;-)

06.12.2016 12:40:53 | Amonasr

Jako pokaždé je to na dlouhou diskusi, pravda :-)
Jen jsem si po přečtení zavzpomínal, to je všechno.

06.12.2016 12:45:55 | paulmatthiole

Diskuzi vždy vítám, zvlášť je-li k věci, díky za ni... A i v tomto případě je myslím důležitější chuť pokládat si podobné otázky, než sypat z rukávu nějaké hotové odpovědi. Přesně tak Tvou reakci i vnímám - nutí k zamyšlení... :-)

06.12.2016 13:02:34 | Amonasr