Anotace: ...
Něco a Cosi se smutně schovaly
do zapšklé inverzní mlhy
prázdnou díru po sobě nechaly
a pod očima temné kruhy
Až jednou sundám černou vlajku
a naleštím jim kamenný hrob
za to, že po větru někam splývaly
a tanečkem mátly každý krok
Jen ať se někdy znova ukážou
v celé svojí duhové kráse
fantazii tvým úsměvem rozvážou
a možná bude drhnout v hlase
Jen ať...
Pochmurně tajuplná, přesto, "Jen ať..." :-)
Líbí se mi Tvá báseň, Marko. A věřím, že dnes již je líp od jejího sepsání?
Krásný den.
01.05.2017 07:38:22 | Helen Zaurak
Díky Helen, chmury občas chtějí na procházku modrou obrazovkou.
Jinak práce šlechtí a směřuje myšlenky na jinou stranu....
Děkuji za návštěvu a přeji krásně jarní večer.
02.05.2017 21:50:20 | MARKO
Nechci bonzovat, ale Něco a Cosi se včera rvaly v cukrárně rakvičkama... jsou to mistryně kamufláže... líbí. :))
29.01.2017 10:56:18 | Iva Husárková