PŘÍSLOVNÍK XXVI.
PŘÍSLOVNÍK XXVI.
Anotace: @&@ Komentovaný výběr z Mudrosloví národu slovanského ve příslovích od F.L. Čelakovského aneb všechno už tu bylo. I když někdy trochu jinak.
Sbírka: PŘÍSLOVNÍKY
Syn otce moudřejší – radost; bratr bratra moudřejší – závist.
A co teprve sestra sestry.
Těžko tchýni po zeťově síni.
Zvlášť když má rád uzený.
Jede-li kdo z příbuzných ženiných, vrata otvírej, a jede-li kdo z mužových, vrata zavírej.
Doba pokročila – už není důvod rozlišovat.
Když otec stár, rád bys ho zahrabal, a když umřel, rád bys ho vyhrabal.
A to má být otcům snad útěchou?
Jak ty rodiče své, tak tě uctí dítky tvé.
Domovy důchodců mají zkrátka o budoucnost postaráno.
Praha, 15.3.2018
https://www.youtube.com/watch?v=f5ZlT0dpuU0
Komentáře (9)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Ami...i to patří k životu...vše, co jsi napsal...včera jsem kdesi četla, že vše co mělo být řečeno již bylo...básně co měly být napsány již byly...jen se vše opakuje...tak na mne padla naprostá beznaděj...a v takovou chvíli je nejlepší sáhnout po láhvi vína. pustit si třeba blues, načnout ji, a já zbožňuji to první nalévání, to jsou tak nádherné zvuky...vždy čichám ke špuntu - zavírám oči...ach - vždy když je to korek zajásám! Cinknutí skleniček nechat doznít.....ochutnat, pak sednout, beze slova zavřít oči, poslouchat a přitom nalít na jazyk, poválet a nechat sklouznout hrdlem dolůůůů...vidíš - téměř jsem usnula.....mám toho dnes dosti od rána...moc děkuji...je mi, jakoby se stalo...**ST**
15.03.2018 14:44:38 | Anděl
Myslím, Anděli, že jsi zvolila dobrou metodu... :-) Ale abych byl upřímný, na ono časté rčení, že všechno už bylo řečeno a napsáno, jsem už tak trochu alergický - připadá mi to jako jedno z nejotřepanějších a nejhloupějších klišé, které se sice často používá, ale je přitom docela prázdné. Pokud ho někdo použil jako první, budiž - ale Duchampův pisoár si taky už stěží někdo zopakuje jako umělecké či alespoň duchaplné dílo. To už by nikdy nebylo totéž, jen trapná nicneříkající nápodoba. A nejvíc mě to vždycky překvapí, když se tím ohánějí i všelijací literáti, mám na mysli ty, kterým dávají prostor třeba média. To si vždycky v duchu říkám, proč tedy ještě vůbec píšou, když se sami přihlašují k tomu, že vlastně nemají co říct, že nedokáží přinést žádný svůj vlastní originální vklad. Už jsem s tím na Literu myslím někdy polemizoval a možná dokonce ne jednou - podle mne je totiž svět tak neuvěřitelně proměnlivý a nevyčerpatelný, že pokud je někdo svůj a není vyslovený plagiátor, tak do své tvorby vždy vnese něco osobitého, zasazeného třeba do jiných souvislostí, jinak uchopeného a nasvětleného, zkrátka originálního. To není polemika s Tebou - ty se k tomu tvrzení aktivně ani nehlásíš - jen jsem na to prostě nemohl nereagovat... ;-)) Takže na nějakou depku rychle zapomeň - konkrétně třeba Tvoje tvorba rozhodně není z rodu těch, které jen přežvykují stokrát již přežvýkanou slámu, je naprosto osobitá... ;-)
15.03.2018 17:57:23 | Amonasr
Ami...děkuji za krásnou reakci:) jen jsem citovala - a měla spíše na mysli jednotlivá slova než celou kompozici. Děkuji za povzbuzení:):):)myslím, že všechna díla zdejších autorů jsou originální a skvělá! vždyť každý v nich nechává kousek sebe a svých myšlenek, pocitů, citů...a v tom je právě ta nádhera! Víš - nějaké rozbory básní - nač je dělat? Vždyť nechejme při čtení prosáknout do sebe jednotlivá slůvka a celé věty , které na každého z nás působí jinak...a v tom je právě ta krása...a také v tom, že psaní autorům pomáhá. Často tak moc, že zabraňují totálnímu zhroucení či zahání úzkost, smutek a pocit méněcennosti...ať už jsou poskládána jakkoliv. A to vidím jako největší plus při jejich psaní...
16.03.2018 06:58:40 | Anděl