Černá vrána

Třesu se zimou
a ve mně se vlní proud smutku.
Bojím se, že neprojdu tmou
a dostanu důtku.
Jsem na pokraji sil.
A padne-li další rána,
to budu vědět, čím se na mně bůh dopustil.
Jsem totiž černá vrána.