chvíle, kdy vím mnohem víc, že nic nevím
chvíle, kdy vím mnohem víc, že nic nevím
Anotace: ...patetická...
Byl to trochu Saigon
Malé vietnamské děcko brečelo
Na rohu naší ulice
„Buď rádo, že jsi tady.“
Řekl jsem mu nad hlavou
Rozumělo česky
Jen ne mým kecům
Jaké to asi bude?
Když prvně pochopí filmové dokumenty
Z časů
Kdy američtí hoši osvobozovali
Jeho rodnou zemi
Komentáře (11)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Vzpomněla jsem si na tenisový míčky a okno... :)
24.07.2019 10:17:03 | Philogyny
Super dílo a super komentář. Mocenské zájmy. A vo tom to je! Krásná retrospektiva "osvobození" i trošku o očkovací vakcíně demokracie, implikované těm, kteří si staletí žijí jen svými "nemocemi tradic."
22.07.2019 14:22:15 | šerý
Patos vypadá mnohem hůře, tohle je vjem a etický můstek, který je SOUČÁSTÍ reality (jak jsem dříve upozorňoval, že textu něco důležitého chybí, co tam může být). Jakmile zapřeme, že zobrazené děje vnímají lidé a vystupují v nich, je realita ošizena. Někomu to může připadat bigotní nebo jehovistické, ale etické vnímání je člověku vlastní, je to díl reality.
Jak tento prvek tvořivě začlenit a využít, je třeba se učit, zde je jen položený jako kámen (básník se za něj bezmála omlouvá "promiňte patetická..."). Jako kdyby měl zkušenosti s vietnamci, ne však s etickou složkou reality jako uměním.
(to všechno ti dávám odměnou za toho jehovistu)
---
Dítěti řekneme spíš "Buď rád" než "rádo". Místo "když" asi lépe "až". Ke skutečnému názvu jsme tu nedošli, začala tam nějaká další. Momentka se mi obsahově velmi líbí. "česky rozumělo - jen ne mým kecům" nebo "hoši osvobozovali" ... to je radost číst. V lidské bezmoci krásná. Jako když se i starý jezevec rozhoupe chránit ptáče - a celý les v tom cítí právo.
22.07.2019 12:51:21 | Karel Koryntka
...ano...je to radost číst...trochu mi to připomíná humornou postavičku doktora Cvacha, který ve dnech volna četl zahraniční časopisy medicíny, a pak se pokoušel ohromovat své kolegy...ovšem když došlo na skutečnou akci, tak se mu třásli ruce...a tak trochu i učitele na základní škole, kteří se ptali, co tím chtěl básník říci...realita tak možná nebyla ošizena...ovšem těžko říct která...realita je hodně relativní...musím být opravdu v realitě tvých odměn?...já jsem rád kde jsem...:-)...
přeji Ti mnoho úspěchů v přetěžké práci napravit a usměrnit na tu jedinou správnou cestu poetické duše...
PS. trpělivost...jsou moc přecitlivělý...
Jort
22.07.2019 14:03:47 | Jort