Apokapsa zjevení katara Jendy

Okamžitě vyklop to číslo!
Mrtvých bylo nepočítaně.
Ženy bolela prsa od neustálého těhotenství, jak se rojnice mužů převalovali jejich postelemi.
Nebylo jasno kdo je přítel a kdo nepřítel.
Jakoby na tom záleželo v křiku těch parchantů, co se rodili pro nášup světa.
Lidí bylo víc a víc.
Bohu se neodmlouvá a roztržená blůzka, sukně, to se zašije.

„Ty! Kdo jsi?“
„Jsem zhulenej.“

Polovina bratrů bude sestrami.
Kdo by se zabýval incestem?
Štěstí bez toho nikdy nevydrží navždy.
Slepcům vymění bílé hole za červené.
Návštěva pohraničníka uprostřed země.
„Kolik si zastřelil přeběhlíků?“

Když lidi viděli čeho jsou schopni jiný lidi, tak se přeci jen trochu zastyděli.
Pořád v tom, ale byla víc chuť moralizovat.
To se nikdy neochodí.
Člověk to má rád, a využije každou možnost kroutit hlavou a říkat:
JAK JEN JSTE MOHLI?
Tak krásně to zní.

PS.
Jak by asi Arabové vnímali svět pakliže by pili alkohol?