na nic nezapomeneme

Otravní lidé se vyskytují jak smradlavé ponožky.
Jsou cítit, i když je nevidíme.
Záviděl jsem kamarádovi poplašnou pistoli a to nemám zbraně rád.
Jenže v životě jsou vždy okamžiky, kdy jsme jiní než si o sobě myslíme.

Taky jsem chtěl mít svůj totem pro nepředvídatelné situace.
Sebral jsem všechnu kuráž, ale zřejmě na špatném místě.
S troškou nemá cenu chodit mlýna.

V trávě jsem lovil luční koníky.
Stalo se, že si pro svoji svobodu utrhli nohu.
Neděsilo nás to.
Těch malých koníků bylo na louce stovky.
My je používali jako návnadu na ryby.
V dětství děláte spoustu věcí, které jsou pro vás v dospělosti nepochopitelné.
Nikdy nejsme stejným člověkem po celý život.
Jen tělo nám zůstává po celý náš čas.
Těžko se pak divit jeho devastaci, když musí táhnout nejeden život celým životem.

PS.
Jak mě mohl kdo přehnout přes koleno?
A přece se to dělo.