Svatební

Nevěsta s cigárem přemýšlí po obřadu, co to provedla.
Do čeho se to nechala uvrtat všemi těmi lidmi.
Cítí se jak strašák na poli.
Umyli ji hlavu ve škopku na nádobí.
Prý pro štěstí.
Škopek byl plný rozbitých talířů.
Měla střepy ve vlasech.
Fotograf postavil svatebčany ke zdi a vše vyfotil.

Fotograf má v podpatku boty nádobíčko.
Bude si muset za plentou něco šlehnout.
Nemá lidi rád.
Mám jen dobré oko, aby je zachytil v okamžiku radosti či bolesti.
A nenasytné žíly.
Každej má nějakou tu dovednost.

Ozvalo se škrtnutí a objevil se narudlý oharek, jak si na protější straně místnosti někdo zapálil cigaretu.
„Kolik už jsi měla těch panáků?“ ptá se nevěsty.
„Jdi k čertu!“
„Já jsem čert,“ zasmál se rozzářený oharek.
Ucítila v dlani dětskou ručku.
„Já jsem anděl,“ řekla malá družička.
„Bylo by pěkné žít v bavlněné ponožce,“ řekla nevěsta a napila se rovnou z láhve.