Dezorientace v louži plné pulců

Děcko sešívá puklý chodník dřívky od zmrzliny.
Ve střelnici žena s bujným poprsím vyvolává poslední šanci už od časného rána.
Kluci na ni mohou nechat oči.
Starší muži odcházejí domů, aby si dali na čelo obklad.
Manželky je ošetřují, aniž by znaly příčinu.
To kluci si dělají selfie, aby měli ženu v záběru.
Pokrok.

Svět tvořený na míru.
Stále bez míru.
Pisklavým hlasem Barbíny zazní předpověď pro lidstvo.
JSTE V PRDELI!

Už se neposadím na větev stromu.
Je v tom něco nepatřičného.
Bezradně chodím po budově a hledám výtah, či alespoň schodiště do patra k mému bytu- kdyby se to stalo jednou, ale každou noc?
Sny jsou plné kvantové fyziky.
Tam je ta teorie všeho, když se zbavíme hmoty jako čehosi absolutního.

PS.
Bez toho jsme nejraději zabaleni v peřinách a na svět jukáme jen jedním okem.
Pro nás je ideálem Honzova pec.
Vždyť nakonec se stane králem, tak je ten odpočinek na místě.