Odraz domu v řece do níž stále vstupujeme jako do stejného toku

Na lavičce bylo napsáno fixou: DALŠÍ HOD. A PŮL ČEKÁNÍ NA TEBE!
Nikdo tam nebyl a tak jsem si vykouřil cigaretu a vyfotil nějaké stromy.
V ruksaku měl dvě lahve Božkova a koláč se švestkama z bufetu.
K životu stačí velmi málo.
Méně než se nám snaží namluvit Tv reklamy.

Koupil jsem si plastelínu, ale už to nebylo ono.
Jen ten dotek hmoty.
Přidal jsem na pánev lžíci sádla.
Topinka chutná pořád skvěle.

Proskočit ohněm jako za starých pohanských časů a očistit se.
Je mi víceméně jasný, jak by to asi dopadlo.
To je ta potíž s tradicemi.

PS.
ZASTAVIL se tu řidič, který viděl létající objekt vysoký jako dvoupatrový dům. Podívejte se na to!
Když to najdu, tak co s tím mám dělat?
No....
(z rozhovoru mezi policejní ústřednou a policistou v terénu)