Ve hřmotném světě je vždy příjemné, když se zjeví něco něžného
Ve hřmotném světě je vždy příjemné, když se zjeví něco něžného
Anotace: ,,,
Ale on jako sebevrah v žádném případě nevypadal.
No to ani sériový vrah na něj nevypadá a ejhle.
Nikdy nelze nikoho brát tak jak vypadá.
Člověk je silně matoucí bytost.
Lev zařve a je jasno.
Kousl ho krokodýl.
Zvířata se vzájemně hodně koušou.
Od čeho jiného by měli zuby?
Člověku stačí slova.
Voda v oběhu.
Stále stejná od všeho počátku.
Od utrženého jablka.
Kdy jsme si začali myslet, že něco víme a začali se za to stydět.
Miliony proměnných utváří život každého z nás.
Pupeční šňůra v šuplíku kredence.
Raději bych našel konvici na čaj.
Tu starou plechovou.
S píšťalkou.
Pískala na nás, abychom k ní přišli.
Už je čas.
PS.
Vědci tvrdí, že člověk v dávných dobách tahal velmi těžké kameny na neuvěřitelné vzdálenosti.
S velkými obtížemi je musel postavit, a pak si tam dvakrát do roka zaskočil se poklonit.
Jednou hlavně proto, aby zjistil jestli už je tady jaro.
Komentáře (18)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
taky jsem si jeden kámen přitáhl...zajdu se k němu poklonit možná přijde podzim...
17.08.2023 11:37:07 | enigman
... vlastně je to krásné, že jsme na první pohled neodhadnutelní :)
15.08.2023 16:23:10 | narra peregrini
V tvé kuchyni mi chybí vál na těsto. Jako parchant jsem po něm jednou přejel dlaní, když na něm matka měla hrubou mouku. Od té doby jsem věděl, jak je to na dlani necítit něhu, ale hrubý život.
I dnes díky. Pěkná chvilka u tebe.*
14.08.2023 16:51:12 | šerý
Tohle dílko jsi zařadil do kategorie "miniatura, hříčka". A já k tomu mohu jen říct: Krásně si hraješ se svými myšlenkami...pálí ti to. Možná, že tvé myšlenky pálej i víc, než ta čajová konvice, která zapíská v bodu varu! /když jsme si začali myslet, že něco víme, a začali se za to stydět/ to je už skoro moudrost, příteli, ne?! Klobouk dolů před tebou!
14.08.2023 15:45:15 | cappuccinogirl
...civilizace je matoucí...vznikla děláním nesmyslů..ve velkým...;-) lepší by byly něžnosti...
14.08.2023 12:49:44 | Marten
Neukončené jako život. Tedy když nepočítám sebevraha. A konvici pískala sice něžně ale neodbytně. Pak píšťalka vyletěla. Jako dítě jsem to pokoušel. :-)
14.08.2023 12:09:52 | Lighter