Anotace: ...
„Já jsem to dělala při práci, ale bylo toho tolik, že jsem to nestíhala, a tak jsem to vzala natvrdo a peníze jsou stejné. I víc.“
„A co jste dělala?“
„Zdravotní sestru.“
„Zvláštní změna profese.“
„Ale tyhle elektronické cigarety jsou mnohem zdravější. A nesmrdíte od nich.“
Nabídl jsem ji kávu s rumem a vykládal, že si zasadím zeleninu.
Měla pak celý den otevřené okno, aby mě vyvětrala.
A to i přesto, že byla vlastně ona u mě.
Bez štěstí se některé věci nedají do pohybu.
Jen jestli to štěstí je.
Největší dluhy máme tam kde o tom nemáme tušení.
Jsou momenty, kdy nevím, co se se mnou děje.
Jsou tyto momenty jediné okamžiky mé osobní pravdy?
Ať jde vítěz do hajzlu!
No to neříkám proto, že jsem prohrál.
PS.
Myšlenka, že cokoliv si člověk dokáže představit, tak dokáže i uskutečnit, mi nepřipadá moc povzbudivá.
Kafčo s rumem...skvělá nabídka, co Alžírem voní...
Ale pokud jde o tvý dnešní PSko... neboj... rozhodně nikdo nezvládne uskutečnit vše, co si zvládne představit... jednoduchej příklad... dovedu si představit řidičák a auto, ale kdyby Ccino někdo pustil za volant a na křižovatku... ucpu polovinu světa, nabourám polovinu světový produkce aut... zaměstnám nemocniční personál z poloviny existujících hospitals a dopraváci si budou moct vzít dovču až příští rok dubnu :-):-):-)
Představuješ si to??? Jortí, řekni že ne... bo kdyby sis tohle zvládnul představit...musela bych se já (v duchu toho, co jsi napsal) o to aspoň pokusit :-):-):-)
Krásnej den tobě...bez nehod!
Bavilo mně číst
bavilo mně zkomentnout...
bavíš mně...ty:-)*
10.11.2023 10:49:42 | cappuccinogirl
...ani já jsem nikdy neměl touhu vlastnit auto a řídit...nikdy jsem nechtěl nic řídit... :)
11.11.2023 16:29:54 | jort1