Vždy existuje brzdná dráha
Vždy existuje brzdná dráha
Anotace: ...
Potkali jsme se na kolejích.
Zdálo se, že jeden z nás chce skočit pod vlak.
Ani jeden z nás to neměl v úmyslu.
Jen jsme měli rádi pražce a dunící cestu.
Svěřila se mi, že má doma draka, a ten rád žere pražce.
Já je rád inhaloval.
Jako děti, co posedávají u výfuku auta a doma olizují omítku.
Pohladila mi po tváři.
To se vám stane jen párkrát za život.
Takový okamžik, co je zvláštně jiný.
Můj mozek začal malovat komiksy.
To mu nemohu mít za zlé.
Už ho ten svět asi nebavil, takový jaký byl.
„Potrpím si na sladkosti,“ řekla.
„Taky si potrpím na sladké,“ říkám té ženě, která si mě obhlíží pro dračí potravu.
Kdybych slepil dva kandidáty na smrt minutovým lepidlem, který z nich by si přál jít pod gilotinu jako první?
To není kvíz.
To mě jen tak něco prolétlo hlavou.
„Máte rád draky?“
„Mají draci rádi lidi?“
„Mají...“
PS.
Chybí mi, že se nemůžu zastavit u mámy a prohodit s ní pár slov.
Někdy jenom tak pod oknem, když jsem šel na autobus a neměl jsem moc času.
A ona mi dala sušenku, protože jsem byl pořád její kluk.
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
PS? Mně zase chybí občas otec. Potrpěl si na extra snídaně. Nežli jsem šel do školy, tak mi uvařil česnečku a já si ze zahrádky utrhl list máty a žvýkal, aby mi nezavánělo ve škole z úst. V lepším případě mi na tálu kamen zmírna upekl vuřta v papíře - to byla pochoutka. Když jsem šel konečně do školy, tak mě z okna zamával. Jako dospělej jsem chodil kolem "našeho" domu, a přesto že už otec dávno není, tak jsem toužil, abych jej v okně viděl jak mi opět mává.
No však sám víš Jorte. Vždy zůstaneme v zkrytu zlobivými a trucovitými dětmi. A chvílemi si postýskáme i po laskavých mateřských rituálech.
20.11.2023 22:29:03 | šerý
V životě to tak je, že nám chybí ti, co už nejsou,podpis : dračice :-)
20.11.2023 17:51:09 | básněnka
Když ti osud přihraje do života takovej zvláštní "hladivej" okamžik, nemůžeš si neříct, že je ten svět vlastně báječnej.
20.11.2023 16:48:31 | cappuccinogirl