Motýl, co se snažil pohnout kamenem

Vyrazil jsem mezi stromy, které měly odkryté kořeny.
Tam jsem zahlédl smutnou nahou dívku.
Vypadala, že pláče, ale mohl to být jen klam.
Nechtěl jsem ji rušit.
Když je někdo nahý, tak k tomu má jistě svoje důvody.

Byla moc krásná.
I krása může být odstrčená.
Věříme na různé výhody, ale v konečných důsledcích je to velmi sporné.
Měla v očích barevné pihy sebevrahů, kteří si nevybírají už žádného partnera.
Skáčou z postele na podlahu, aby si natrénovali smrt.

„Pijí sudičky alkohol?“ zeptala se jako někdo, kdo mě skutečně vidí.
„Je to víc než možné,“ řekl jsem a přímo viděl tu opilou halasící trojku nad svojí kolébkou.
Když jsem se vrátil zpět do přítomnosti, tak jsem tam byl sám.
Nejspíš jsem tam byl pořád sám.
Ale já nejsem nikdy sám.
Usmál jsem se.

PS.
Vsadit se o peníze či život?
Cítím, že mi vousem pluje žralok.
Oba jsme lehce zmatení.