Vždycky se nedá vyhrát útěkem
Vždycky se nedá vyhrát útěkem
Anotace: ...
Podivil jsem, že stačilo tak krátkou dobu být v té vodě a na rukou se mi objevily plovací blány.
EVOLUCE na zpětný chod?
V časech, kdy čas přestává existovat.
Jak se vyrovnám se světem bez volného prostředníku?
Připomnělo mi to dětství.
Vždy jeden krůček od osobní chyby.
Stala se ze mě žába.
Bez toho polibku, co měl přijít.
Venku se válela mlha.
Chtěl jsem dělat totéž dle jejího příkladu.
Hledal jsem louži a našel jen okap.
„Můj prvotní zážitek je, že spím za malou zídkou a krysa mi zpívá žalm,“ vykládám neznámé žábě.
„Kuňk?“
PS.
Psycholožka by mi to dokázala vysvětlit.
Došlo by však jen k dalšímu zmatení, kdybych zahlédl její podvazky.
Komentáře (11)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Býti žábou není zase takové špatné. Kuňka a Žbluňk v rybníku a skřehotat si o rekordech skocích o tyči. Dívat se na vodní hladinu, jak na ekran a vidět tam starr. Chytit sem a tam mouchu a rejdit s láskou mezi haranty pulců. Jsou nahněvaný na vodní ptáky. Mají štěstí, že mají dlouhé nohy, jinak by je naskoply do zadních pírek.
29.11.2023 15:45:45 | šerý
jó podvazky s podvazkovým pásem uvedou tak na scestí-že se ze snaživý žáby stane otravný Řehoř Samsa (- ... ST*
29.11.2023 14:53:43 | Frr
"V časech, kdy čas přestává existovat..."
Naskočilo mi, kdyby čas byl prodejní komoditou, kdy asi bychom v obchodech začali slýchat takovou tu větu: "Nevedem, nemáme..."
A kdo by byl ten, co naopak měl by svý přeplněný sklady???
Hezká zamyšlenka Jortí, díky ti...
29.11.2023 13:44:04 | cappuccinogirl