Anotace: ...
V zastřešení černobílé fotografie jsem chodil jako Pešek dokola.
Byli tam lidé a pořád tam jsou.
Čekali na nějaké doprovodné akce.
Odbít veškerý program jen popravou je trochu málo.
VAŘTE ZDRAVĚ BEZ OLEJE A TUKU!
Vykřikoval někdo megafonem, když z koše vysypávali useknutou hlavu do nohou popraveného v rakvi.
Někdo má v hlavě Kaina.
Někdo Jidáše.
Někdo Krista.
Někdo jen pláče nad osudem.
Proč mě opustila?
Proč se vrátila?
Někdo jen o hlavu přijde.
„Nevěřím, že to spustí,“ řekl.
„Jaký je současný kurs?“
„Nevím. Přestal jsem to sledovat. K čemu sázet na konec světa?“
„Je v tom špetka naděje.“
„Dvouprstá nebo tříprstá?“
PS.
Pravda nebo fant?
Skončíme nazí.
Nimral jsem se ve své hlavě - no, nic moc! Ale na ty starosti mi to stačí.
Taky často přemýšlím o současném kursu, a kdy to spustí. Tedy vždy mi vychází jen prst jeden. Ten můj zdvižený prostředníček.
Bylo to u tebe prima*
15.12.2023 12:29:03 | šerý
Tož tohle je ale pro Ccino zapeklitá úvahová miniaturka...skoro bych řekla "není čeho se chytit"... Hlava pryč, kurz neznámý, nejasnej počet prstů... skončila jsem naštěstí pro tebe oblečená, jen nevim, jestli na tom něco nezmění ten Pešek, co chodí okolo...kouknout se na něj nemůžu, vim, co se říká!
Super, Jortí, díky. Zas moc ráda jsem přečetla.
15.12.2023 10:45:05 | cappuccinogirl