Anotace: ...
Měl jsem ten den něco jako kapsli jedu.
Jako varnou ponožku proti nachlazení.
Jako klíče, co se nehodily k žádnému zámku.
Říkali mě, že patří k mému domovu.
„Byla bych skvělá jeptiška,“ řekla žena od vedlejšího stolu.
„Schovala bych se do černého hávu a měla bych od vás pokoj.“
„To by jsi nevydržela.“
„Mě stačí tenhle prst,“ řekla přesvědčivě.
„Chceš se se mnou vyspat?“ ukázala na mě vyzývavě tím prstem.
„A jaké máš peřiny?“ zeptal jsem se pln radostného očekávání.
Vždy je kam jít, když člověk skutečně chce.
Vždy je možnost výběru.
„Opravdu?“ dívá se na mě chlápek v pruhovaném šatstvu s našitou žlutou hvězdou z mlhy cizích vzpomínek.
PS.
"Co mám teď dělat?"
„Doufám, že je to jen akademická otázka?“
..já to mám usnadněný - cca každejch nejvejš 10 minut musím jít čurati po těch diuretikách co prej MUSÍM BRÁT aspoň třikrát denně***
11.01.2024 14:06:45 | Frr
Jako vždy, super!
A zeptat se na peřiny by mě vážně nenapadlo, ale to třeba časem přijde... :)
08.01.2024 15:47:32 | Koala
Jako puberťák jsem rád lidem říkal, co nášivky, či cizí texty na jejich oblečení z ciziny vlastně znamenají. Většinou to ani netušili, co je to za nesmysly či reklamy...Ale když to tak moderně vypadalo! :-)) Já měl rád jen vlastnoručně udělané "nášivky"...či fixou nápisy na trička.
08.01.2024 13:59:20 | Lighter
Tímhle jsi to trefil... jedním Jortím miniaturním hřebíčkem... spoustu různejch hlaviček. Usednu s tebou na lavičku...na lavičku myšlenek...k vedlejšímu stolu za tebou nemůžu, ze mně by nebyla skvělá jeptiška:-), takže vedlejší stoly nejsou nic pro mne... ani vedlejší koleje:-) Jenže právě na nich vlastně většinou jsem...a chystám se na cestu, která vždycky je a vždycky někam vede...
PS: Akademické otázky nechám Akademikovi z hvězd a s Adamem půjdu vypustit rybník... jen nevím kterej, to přijde na to, jakou cestu zvolím..Nebo zvolí Adam???:-):-):-)*
Skvělý Jorte, moc ráda jsem se tímhle prohrábla:-)** Krásnej den měj.
08.01.2024 13:38:19 | cappuccinogirl