Anotace: ...
Polila se rumem, aby přebila chlast, co z ní táhl.
A ten nevinný ksicht zmalovanej životem, když postávala za plotem, co byl celej z knih.
V trávě tam rostl rozmarýn.
„Někde tady by měla být kniha o kouzlu sebevraždy,“ bloudila pohledem po hřbetech uvězněných vět.
Tiskla svá nahá prsa na kolena, když nenalezla to, co chtěla.
„Miluješ zimu?“ zeptala se.
„Mám tak osm dnů kdy ano.“
„A které to jsou?
„To nevím. Ale vím, že existují.“
„A to ti stačí?“
„Mám na vybranou?“
„Osmkrát?“ zasmála se. „Jak tě to prosím tebe napadlo? Vždyť by tě ranila mrtvice.“
„Krásný způsob, jak spáchat sebevraždu,“ zasnil jsem se.
„Ta kniha tady určitě je,“ řekla, když vymanila nahotu svých prsou zpoza kolen.
„Určitě,“ řekl jsem.
PS.
Malý vrabec se usadil na plot z úžasných knih, aby se na ně vykálel.
Chaos je důležitý, protože je počátkem...počátkem řádu (a věčně součástí) jakéhokoliv řádu a ten s tím nic nemůže udělat. Proto je řád, který se pyšně vyhlásí za věčný, věčně směšný...Jen chaos je věčný. :-)
14.05.2024 14:31:51 | Lighter
To už je na chocholouška, ale prý taky zabírají patáčky na schizofrenii - to asi ten rozpolcený obrázek z toho všeho chaosu .. něco jako dejte mi už pokoj
PS všeho moc škodí
14.05.2024 12:12:16 | Vivien
Chytila se za malíček
Podávám jí pantofle
Flíček
Slz
Utřeme šosem
Z divokého lnu
Po celé bílé nahotě
A na třináctou stránku
Vkládám mincí
Ať si užijí spoustu
Zcela nepodstatného těkání
Jako tetřívek
Na pasece
Blízko svého života
Při čekání na letící kulku
Kuš ...
Tak to strašné přeci není
Osmkrát zatím
Vedle ten "nikdo"
Padl k zemi.
***
Ať se Ti daří.
14.05.2024 11:17:39 | Fialový metal