Umřela ve mně slova
jak stopy vodou
ztrácí se... tvůj smutek
se ve mně schoval
a marných přání lásek
nevyřčených
jak zrnek písku... tisíce.
Pěkné... schovávat něčí smutek když máme svých vlastních smutků dost... to je oběť.
13.06.2024 22:16:34 | Jiří I.Zahradník
Jedním slovem... stylová!
Moc pěkná, kači:-*
13.06.2024 21:57:51 | Žluťák
...však láska číhá v duně-jen neznalý pouště ji vězní ve své zpozdilé dumě!
ST*
13.06.2024 20:43:15 | Frr
ach ty marnosti a přání....radši se poddávám radosti...
13.06.2024 20:27:29 | enigman
bez poznání smutku a jeho pravé podstaty, člověk skutečnou radost nezakusí... ta přichází zevnitř, a tiše...
13.06.2024 21:33:10 | Sonador
... znám jedno pravidlo,
od věků platí...
stopy voda snad zalije,
však slova,
po čase zase
a znova,
s láskou se za tebou
vrátí...
... a budou ještě hezčí, než dřív, tomu věř... a děkuji...
13.06.2024 20:15:38 | mravenec