Vždy jsme nějak zataženi do hry

Anotace: ...

Přistálo cizí plavidlo za našimi humny.
Tolik překvapených obličejů jsem ještě neviděl.
„Nezírejte na ně tak!“ řekl pomocník VB, který držel v ruce plácačku na zastavení vozidla.
Vždy ji měl po ruce.
Jako má pistolník kolt.

“Cením si vaší diskrétnosti,” prohlásil malý humanoid.
Byl trochu průsvitný.
Asi jako nenaplněný prezervativ.
Básník tělesnosti.
“Jak to, že není zelený? Vždycky se tvrdilo, že jsou zelený,” zeptal se obecní opilec, kterého ten mumraj probudil.
Nepřihnal se sem jako zbytek davu.
“Zajímavé,” řekl návštěvník, když si k opilci přičichl.
V jeho průsvitnám těle to zahrálo barvami.
“Funguje na alkohol?”
“Víceméně ano,” řekl pomocník VB.
Jedna z žen, ta nejvíc zvědavá, si sáhla na návštěvníka chňapkami na horké nádoby.
“Pálí?” ptala se jiná.
“Jak to mám vědět, když mám chňapky,” řekla nadurděně.
“Tak proč na něj šaháš?”
“Hele i Tomáš se šťoural v ranách Krista.”
“Ta tvoje biblivýchova. Ty s tím nedáš pokoj.”
Humanoid si sáhl na nosy hádajících se žen.
“Hm...”
“Jaký hm?” otočily se ženy k návštěvníkovy, kterému se v těle opět mísily barvy.
“Existují rozličné postupy pro vítězství ducha nad hmotou,“ řekl humanoid a jeho tělo se naplnilo hustou mlhou.
„To má bejt urážka?“ ptala se ta s chňapkami.
„Záleží na tom do jakého vstoupíte času,“ řekl návštěvník.
„To bude zen,“ řekl traktorista, který moc četl.
„Ono se to už nějak vyřídí samo,“ řekl pomocník VB, když viděl přijíždět konvoj armádních vozů.
„Auuu...k čemu ten elektrický impuls?“ ptal se zcela nesmyslně traktorista krátce předtím než ztratil vědomí

„Nešlo o žádné mimozemšťany,“ vysvětloval posléze mluvčí armády před kamerou zpravodajství. „Byli to jen trpaslíci.“
Vzápětí hovořil expert, který říkal, že má s armádou výborné zkušenosti.
„Není důvodu jim nevěřit, když říkají, že to byli trpaslíci.“

PS.
„To byl zase sen,“ řekl alkoholik na kterého elektrický impuls nezabral.
Stočil se do klubíčka, aby to vše zaspal.
„Snad přijde i Sněhurka,“ zamumlal do nového počátku svého chrápání.