Anotace: ...
Ještě se pamatuji s jakým nadšením jsem si četl Hrabalova Obsluhoval jsem anglického krále vytištěného na cyklostylu.
Připadal jsem si jako kdybych za války poslouchal Londýn.
Pořád jsem čekal kde tam na mě vykoukne něco protistátního, ale na nic jsem nenarazil.
Nebo to jen nepochopil.
Pamatuji se na poštovní známku s Kennedym, kterou jsme měli doma v šuplíku jako cosi zakázaného.
Dospělý mluvili o tom člověku, že to byl americký prezident a že díky němu je na světě mír.
Samozřejmě se mluvilo i o jeho vztahu s Marilyn Monroe.
Tehdy mi ještě lezl mír krkem, protože byl na každém transparentu, jako kdyby to bylo bůhví co.
Neměl jsem ponětí, co je na míru tak důležitého, protože jsem v něm žil.
Sytý hladovému nevěří.
Obzvláště v kantýně.
Každý muž nemá to štěstí, aby mu Marilyn olízla prsty.
Aby se dožil stáří.
Ani ona ho neměla, ať už to bylo jakkoliv.
Nejspíš by ho ani nezvládla.
Ale já o ní nic nevím.
O lidech, o nichž se moc mluví, tak o těch se moc neví.
PS.
Po ulici šla princezna.
Nesla si hrášek v kabelce.
Věřila ve svůj osud.
Nakonec ti někteří 'filozofové' stejně řeknou, že všechno je jenom iluze a nic takového jako mír a válka neexistuje.
To ti úplně sebere chuť do válčení za mír...
28.06.2024 19:59:53 | Žluťák
Sytý hladovému nevěří ve spojitosti s mírem, to je silný , skvěle TY!!!
Nechtěla bych, aby mi Marylin olizovala prsty, a jako nefilatelistka nemusím ani ten šuplík a v něm Kennedyho...ale pokud princezny věří v osud, pak já asi začnu věřit na princezny, obzvláště na ty s hrachem... kolik ho v tý kabele maj??? Vyjde mi na hrachovku???:-)))
28.06.2024 15:40:32 | cappuccinogirl
Dobře jsi vyjádřil skutečnost, že cokoli nás obklopuje, vnímáme nedostatečným způsobem. :-))
28.06.2024 10:38:19 | Kan
já nosil na krku javorový list a toužil odjet do Halifaxu dělat lodního kapitána...kapitán jsem, i když jen malé loďky, to se mi povedlo.
A s tím mírem...babka vždy říkala: Děti, važte si míru, je to nejdůležitější, co máme...a já se smál a říkal si Ta je hloupá...sorry, babi, promiň :(
28.06.2024 10:35:56 | zase já