Obnaženost letních nocí mládí

„Milovat není to o čem se žvaní.“
Přiložila si dlaň k uchu.
„To myslíš vážně?“
„Nevím. Nikdy jsem nemyslel příliš vážně.“
„Vážně?“
„Vážně.“

„Já myslel, že když člověk něco ví, takže by se měl podělit.“
„O chleba a ryby, ale nikoliv o myšlenky.“
„Ale myšlenky mohou být i přínosné.“
„Určitě, ale nesmíš je říct lidem. Svého času bylo valium předepisováno lékaři jako acylpyrin. Stačilo když pacient požádal o recept a okamžitě ho dostal, protože si všichni namlouvali, že objevili všelék. Nikdo netušil že je to vlastně chemická zbraň. Vytvářeli feťáky jak na běžícím páse. Tak to dopadá s myšlenkami,“ řekla a utřela mu nasliněným kapesníkem čmouhu na tváři.

Nakoukl ji za tričko, jak na zasněžené vrcholy hor.
Byli oba dva tak mladí, že o tom ani nevěděli.
Dýchali pouhými příčinami odcházení, aby se vraceli.
Byli.
„Měl Kristus všechny zuby?“ zeptal se do sladké chvilky.

PS.
K čemu jsou romány O neskutečných láskách?
Aby se aspoň někde odehrály.