klišé
klišé
Když dlouho odkládaný žal
vytryskne jak neléčivý pramen
u srdce sevře chlad a tíha
dotkne se ti ramen zapomeň
na to, co nebylo a není
„...mé srdce klidné, když s tím tvým…“
Kam vede mě láska, Já…
moc dobře vím.
Komentáře (26)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
.. není všemohoucí ..
24.07.2024 00:45:05 | Vivien
kdo?
24.07.2024 00:47:25 | Sonador
Láska, byť by se dalo dlouho filozofovat o všech jejich podobách, i o té k sobě, i o tom vesmíru
v nás, napadá mi často mnoho jiného, čemu třeba naslouchat ..
24.07.2024 00:56:34 | Vivien
nasloucháme tomu, co slyšíme... já bych chtěla vědět, drahá Viv, co tím "jiným" myslíš, jestli mířím podobným směrem;)
24.07.2024 06:48:37 | Sonador
Umění schopnosti zdánlivě sebestředným chováním v nás odpoutat se, mít pud sebezáchovy, jakousi vnitřní autohygienu, a nenásilně, přirozeně, uchopit smysly, když je nanejvýš účinné snést se na zem, pozorovat, jak se dávám do kupy jednoduchými pravidly, že když jím, to jídlo má na jazyku chuť, že když roztáhnu prsty, uvědomím si pomalu všech deset, že když pozoruju, tak čas až tak neletí, že v tom všem, když „koukám“, láska je, pokora, soucitnost, úsměv i trochu blázna .. Aniž bych přemýšlela, otočím hlavu tam, kde najdu. Nechci zde zabíhat do filozofování, je to o tom, jaké nastavení komu vyhovuje. Žal je druhá věc, měl by ven. Jakou podobou lásky se člověk rozpustí, je různé, za život se toho semele mnoho. Proto časem člověk zocelí a uvědomí si, co klišé se dopustil, na sobě i jinde. Amen*
24.07.2024 13:35:49 | Vivien
předrahá Vivien - moc ti děkuji! napsalas to tak krásně... a dobře... Amen, a překrásný večer*
24.07.2024 18:13:59 | Sonador
Když tu nějakou dobu nejsem a pak si přečtu vzkazy k mým komentům, sama se někdy divím, kde se to ve mně bere :-) patrně "že právě toto mi zrovna sedlo", moc díky Sonko
01.08.2024 10:23:51 | Vivien
aha... já jsem dnes jak v medu, a i myšlení v něm je:) vrátím se... dobrou...*
24.07.2024 01:00:06 | Sonador
... ale tenhle pramen slov léčit bezesporu může... úžasná... opravdu; děkuji...
22.07.2024 23:15:59 | mravenec
...proč název klišé?...jinak dobrý..;-)..jo, skutečnej žal je na dlouho...uvnitř...a občas gejzíruje.
22.07.2024 17:55:26 | Marten
prostě... se vetřel, nějak mi k tomu pocitově sedí, byť jsem se snažila vymyslet jiný, nešlo to:)
23.07.2024 22:16:54 | Sonador
kdo ví...
22.07.2024 09:52:26 | jort1
no... Já;)
23.07.2024 22:17:08 | Sonador
Včera psali na dálnici:"..keep right," tak už také vím.. přeji těch žalů,,, většina toho, co léčí, léků myslím...jsou vlastně jedy.
24.07.2024 06:41:54 | Tom4594
žalu se člověk v životě nevyhne... léčí toho mnoho, podstatné je to, co uzdravuje...
24.07.2024 06:51:18 | Sonador
V jedné básni zde na Literu:
"člověk léčí, příroda uzdravuje.."
místo přírody se může použít i jiné síly.
Třeba lásky, víry a vesmíru nekonečný čas.
... "víra tvá tě..."
vyléčila nebo uzdravila...?
Záleží to na překladateli
nebo je ta síla v nas..?
24.07.2024 07:06:10 | Tom4594
...hledal jsem to slovo,
které uzdravuje...
... uvědomění.
24.07.2024 07:24:24 | Tom4594
co je to uvědomění?;)
24.07.2024 18:12:18 | Sonador
Trochu tuším,
že máš ráda rostliny.
Když dá muž ženě květiny,
Třebas ví, kde jsou trhané,
nebo je koupil.
Tuší.., že aspoň úsměv
za ně dostane, nakonec.
I přes jejich smrt,
Je na louce nenechá
jde za tím cílem,
A žádná vláda to nezmění
jako lovecký pes,
název toho druhu je na Chá..
Uvědomění je,
když žena místo květin
je obdařena procházkou,
na místa, kde rostliny kvetou
Neb to je jejich pravý účel.
24.07.2024 22:44:25 | Tom4594