naslouchám zvonům

Anotace: ...

Líbila se mi duhová kulička, co jsi měla namísto oka.
Nešlo jen o tantru na pískovišti.
Zrovna zas říkají, že vypočetli, že Země může uživit jen miliardu lidí.
A co s těmi ostatními?
Zkusíte hádat?
Rozpočítejte se!

Je to tu samé schodiště.
Nekonečné chodby s třináctými komnatami.
Fronty lidí, kteří chtějí otevřít tu svoji a předvést ji ve světle kamer.
Pro poučení světa.
A tomu věří.
Jak mohli lidé žít bez teploměrů?
Bez nápisů jako EXIT?

Na skále nad Velkým kaňonem klavírní křídlo vyhrává svatební pochod pro přestárlé nevěsty, které se nikdy nedočkaly.
Vzaly by za vděk i právem první noci.
Dohráno a křídlo padá dolů.
I supy si toho všimli a zvědavě nad ním krouží.
Pak i na ně padne zklamání.
Problematika, že leccos vypadá jinak než to je.

PS.
„To se nedá zastavit.“
„Tak to nezastavuj.“