Sháním růže pro vlastní ostnatý drát

V kravíně ve frontě postávají kočky z okolí.
Farmář je dobrák a při dojení jim stříká mléko do jejich tlamiček.
Kočky při tom stojí na zadních.
Vypadají trochu jako klienti v blázinci, když berou skotské střiky.
„Roztomilé,“ šišlají návštěvníci z města, kteří přijeli metrem.
Poslední dvě stanice řídil krtek.
Pořídil si brýle, ale spíš pro efekt, jako ti lidé, co je nosí na čele.

Spustila ruce a pokrčila rameny.
Ten člověk jí byl ukradenej, jako většina tohoto světa.
Neměla nic proti němu, ale neměla ani nic pro něj.
Nevěřila v něj tak prostě, že se to rovnalo jakési nevíře slepice, která nevěří ve vlastní vejce, co se pod ní den, co den objevuje, když si zajde na chvíli dřímnout.
Chvíli toho chlapa sledovala, ale jen proto, že tam zrovna byl.
A hlavně milovala kočky.

Včera zemřel filozof.
Nikdo se to nedozvěděl.
Naslouchalo mu pár lidí.
Ostatní si klepali na čelo a doma si pustili do žil televizi.

PS.
Plno dobrých rad padalo z nebe jako ryby.