Nikdo z nás ráno nevychází s tím, že toho dne zemře

Anotace: ...

„Ptal jsem se saně, jak se dá žít s třemi hlavami ve světě, kde musí mít vždy někdo navrch,“ řekl muž, který měl na levé ruce jen tři prsty.
„Vám se hraje asi špatně na kytaru,“ řekl jsem napůl omdlelý z chlastu, co vypálil někdo jiný.
„To byste se divil.“
A já se divil.
Někdo pískl na dva prsty a mrkl na mě okem z trojúhelníku.
Nebo to byl kosočtverec?

Rád se dívám na nahé ženy.
Ale tahle nahá žena byla něco jiného.
Nahá žena, co vypadala jako patrona, která se diví, že skončila v hlavě člověka.
Připravil Ježíš nějakou holku o panenství?
Kašlu na konspirační teorie.

“Co je to za vilného starce?” slyším z koruny stromu nad sebou, protože už chtě nechtě rozumím řeči ptactva.
Usměji se vilně abych jim udělal radost.
“Blb,” zatrylkují mi nad hlavou a odlétají.
V takové kráse je snad možné I zemřít.
Je důležitější ucho džbánu anebo jehly?
A co ten velbloud?

PS.
Posedávají na rozcestí.
Všichni ti kouzelní dědečkové, co jim kručí v břiše.