Anotace: ...
Panenská blána není trampolína pro nakašírované metrosexuály.
"Přestaň!" dýchl mě kdosi za krk.
Zavěsil jsem se do prostoru jako kostkovaný ubrus visící na šňůře po stráveném odpoledni na stole v hospodě.
V tom světě byl dort.
Dort s úsměvem hrajícího klauna na klakson z drahého automobilu.
Namočila do jeho úsměvu svoji temně hnědou bradavku.
Klaun se pořád smál, aniž věděl proč.
Byl jsem řadě.
Měl jsem si líznout, ale připadal jsem si hloupě, že jsem až druhý na řadě.
Po klaunovi.
Kde se v člověku bere ta ješitnost?
Tedy v chlapovi.
Mozek byl navržený hodně promyšleně.
Tak abychom nad ním nikdy nemohli získat plnou kontrolu.
Proto obsahuje mnohé pojistky.
Vypadají jako duševní poruchy.
PS.
Na stolní hry je lepší, když je vás víc.
Můžete se pak i poprat.
Skoro mám chuť napsat, že ve světě, kde jsou dorty, chci vždycky bejt, ale radši budu opatrná... nepíšeš nic o chuti... tož... bůh ví... úsměv klauna nic neřekne:-)
Mozek, Jortí, bych brala jen jako součástku ve stavebnici Člověk...a asi bych si klidně lízla, jen bych to vzala z druhý strany:-)
16.10.2024 21:10:03 | cappuccinogirl
myslíme si mnohý :)
že nám voněj nohy
že máme zvláštní vlohy
a je ten extra pohyb
je východisko z doby...:)
**
už jste se ztratil v tečkách téhle krásky
a nebo aspoň v záhybech lupenů? - tam je čas na otázky
16.10.2024 10:31:20 | šuměnka