Nosit k patě duhy poklady

Hrošíci pobíhali po nově otevřeném supermarketu a pili šampaňské ze sudů.
Jejich matky postávaly u pokladen, kde vytvářely velké kouřící pyramidy.
Pod velkolepými transparenty VÍTÁME VÁS!
Lidi stáli venku a divili se.

„SKOČIL NA NÍ ZEZADU, SYČÁK,“ řekla postávající matka před obchodním domem.
„Co je tohle za blbou reklamu?“ řekla druhá žena s velkou nákupní taškou, která se tolik těšila.
„A to mi ten hajzl tvrdil do očí, že to byl normální misionář. Nějaká ta šedesátdevítka. Z boku, ale rozhodně ne zezadu. Já ani nevěděla o čem to mluví.“
„Jsou skutečný anebo jen něco navlečenýho do kostýmu?“
„Jak by dělaly ty hromady?“ řekl mužský hlas.
„No vono...dneska se dá udělat už cokoliv, aby to vypadalo skutečně,“ řekla žena s nákupní taškou a rozhodovala se jestli by přeci jen neměla vstoupit.

„Matky mají v hlavě spoustu představ a často ani svojí dceru neznají,“ ozval se mužský hlas.
„A nejvíc povyku nadělají matky, co jako dcery byly pěkné šupiny, co vlezly kdejakému kapříkovi do sádky,“ ozval se druhý mužský hlas.
„Hajzlové. Všichni jsou hajzlové!“ prohlásila matka, co nejvíc nahlas.
„To teda jsou. Nejdřív nás nalákají na slevy a pak se ani nedostaneme dovnitř. Měli bysme zavolat policajty.“
„To jsem udělala a co myslíte, že mi řekli. Že poškozená není poškozená, a že moje poškození není trestné. Že vše proběhlo ve vzájemné shodě, že jsou oba plnoletí, takže to není problém. A klidně zmizeli.“
„Vono to zmizelo,“ řekla vyděšeně žena s nákupní taškou.“
„Kdyby tak...holka se teď čeká.“
„Tak to jsem nečekala.“
„Hologram,“ řeklo několik hlasů současně a v davu to zahučelo nadšením, když se pomalu začaly otvírat vstupní dveře.

PS.
Pokračování příště...
...a k čemu by to bylo?...