Vím, že se nelze jen tak bezstarostně opírat o zeď

Měl jsem si pořídit posmrtnou masku svojí matky, když jsem ji doma našel ležet na gauči, tak krásně zamčenou smrtí.
Nebylo na ní vidět, že by se smrti bránila.
Naopak byla jak u prvního přijímání.
Ona ještě zažila katechismus, ale bůh se jí pod kůži nedostal.
Jako ve většině případů za to mohl katecheta.
To říkala ona.
Na okamžik jsem tehdy pochopil o čem byla Americká krása.

Nikdo vám neřeknu pravdu.
A já to chápu.
Většina pravdy by nás srazila do beznaděje.
Většinu pravdy si ani nezasloužíme.
Většina pravdy je nejspíš stejně lež.
Ani strom se neptá na vraha svých dní.
Když v krbu jeho tělo hoří.

Kytarista pod mostem vybrnkává na dvě struny Electric funeral od Black Sabbath.
„Tohle mi fakt láme srdce,“ řekla holka, kterou jsem ani pořádně neznal a žuchla sebou do vesmírné postele.
Někdy bych rád uvěřil pištění myší.
To jest byl poblíž víry, když se objeví, abych měl čas utéct.

PS.
Malý chlapec vypadl z okna mrakodrapu.
A stejně než dojedete výtahem dolů, tak pořád věříte v zázrak.