Člověk vstupuje do bludiště z něhož jen stěží vyleze
Člověk vstupuje do bludiště z něhož jen stěží vyleze
Anotace: ...
V pokoji pobíhá cizí žena.
Snaží se najít mé fotografie z dětství.
„Přece jste musel vypadat k světu, když jste byl ještě kluk.“
Slyším zvuk vlastního hlasu.
Měl bych říct něco veselého.
Kuk...
Vykrádám sám sebe.
Často se mluví o představách.
O halucinacích.
Když se objeví něco, co nedokážou vysvětlit.
Fajn.
A kde se vzaly ty představy?
Klidně postavte na kafe.
Dva prsty vztyčené pro ochranu před zaříkáváním.
Něco mi stále uniká.
Nějaký záhadný problém.
Včera říkal chlapík v televizním dokumentu, že nikdy nevěřil na UFO.
Nevěřil na neidentifikovatelné nebeské objekty?
To opravdu jde?
No stačí zavřít oči a přestanou existovat Měsíc i hvězdy.
Chybět budou i muži v buřinkách s deštníky.
PS.
Kdo je teď na řadě seškrabat z okénka námrazu?
Existuje vůbec?
Komentáře (13)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Uniká mi toho hodně...
Vím, že mi toho uniká v íc, než kdy zvládnu chytit...
Tohle bude asi můj celoživotní problém...
Ještě že z fotografií z dětství tohle uvědomění nevyčteš...
Co se dá vlastně vyčíst z fotografií???
A dá se něco vyčíst fotografiím???
Jortí... tak koukám, že se mi tady z toho stal běh tisíce otázek... teda, k čemu ty jsi mě to zas...:-)))*
05.11.2024 12:40:28 | cappuccinogirl
jsem na řadě. * a taky jsem včera škrábala. mínus dva a půl. kuk pro krásný den. :-))***
05.11.2024 03:51:19 | Iva Husárková
vybalila se mi jedna fotka kde jsem jako malý seděl na houpacím koníkovi a bulel jak želva...vůbec nevím proč, asi že mě jenom houpal a neposouval...
04.11.2024 14:37:25 | enigman
tak dle ranní zkušenosti to s pořadníky na škrábání námrazy nebude tak horké...nebo někdo předbíhá...dost lidí teda
04.11.2024 12:37:03 | zase já