Anotace: ...
Mám štěstí, že jsem byl odchován Trnkou a Hermínou Týrlovou.
Umožnili mě, abych používal o něco déle své vesmírné vnímání dítěte.
Pochopit, že hovno můžete pozlatit, ale pořád to bude hovno.
Kam se poděla jablka?
Vždyť ani nebyla zlatá.
A stejně je někdo ukradl.
Někdy mám ten pocit vyčpění z této existence.
Je mi dobře.
A pak se znova nadechnu.
Pomocí lucidního snění mohu upravovat svůj sen.
Ale skutečně to chci?
Kecat osudu do osudu?
Je s podivem, že ještě neposlali do vesmíru žádné dítě anebo básníka.
Mysl bez zatížení světem.
Světem na němž jsem se jen dohodli.
Byli by katolíci rádi kdybychom byli bezpohlavní?
Je to skutečně rezignace, když se člověk odmítne podílet na svém životě?
PS.
TRESTNÁ ULIČKA?
Za co?
Ono se něco najde.
:-) no jasně, že se vždycky něco najde, Jortí, ale to Ty dávno víš, viď :-)? Pěkné, pěkné zamyšleníčko :-)!
07.11.2024 08:49:39 | Fany
Teda Jortí dnes jsi ze mě udělal Kuliočko:-)))
Kecat Osudu do osudu by se asi mělo... páč nevím, proč by se tou životní situací měl bavit jenom jeden:-)
A mysl bez zatížení světem...v tom trochu bloudím... všichni jsme nějak zatížení...i to novorozeně - prvním pláčem a první plnou plínou:-)))*
06.11.2024 18:59:27 | cappuccinogirl
ale duše je bezpohlavní přece:)
a to je celá pravda zdá se mi
duše dítěte, básníka i ostatních se máchá v jedné řece
jen v různých kostýmech jsou v hmotě na Zemi
06.11.2024 10:49:08 | šuměnka