rez a měď
rez a měď
Les se oblékl v měď a rez, v temnou zeleň mechu
skryl stud a nářek ztracených panen.
Zapadajícím sluncem vlní se vůně vřesu a tlejícího listí
schoulená v obrys božích muk. Tušená toužená blízkost
jako vyhasínající zář bludiček.
A není už nikoho, kdo by sváděl z cest...
Jen láska.
Komentáře (37)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
Překrásná jednovětá báseň je uprostřed textu : " vlní se vůně vřesu schoulená v obrys božích muk. " Natočil bych to ruční kamerou za chůze a jediným zvukovým doprovodem krom chrupajících kamínků pod chodidly by byla donekonečna opakovaná výše zmíněná věta. Hypnotická, halucinogenní. Hodinová sekvence bez děje, živná půda pro zrod významů . Milá Son, zdravím před půlnocí, démoni jsou pod zámkem.
14.11.2024 23:41:00 | Matahaja
tak krásná slova, drahý Matahajo (dotkla se), nevím jak dostatečně poděkovat... přeji hezký víkend a pokoj v duši*
15.11.2024 22:35:30 | Sonador
bravurní přednes! * a jaké další superlativy bys napsala, Ivi? nejzelenější! nejtajemnější! nejšustivější! nejhezčejší... :-))***
13.11.2024 04:38:04 | Iva Husárková
Ivuško, bravurní opravdu ne, ale žes to přežila mě těší moc! mnohem víc mě těší, že se ti ten text líbí... děkujuuu!!!:)***
13.11.2024 09:25:02 | Sonador
Tak znáš je, ale kam se ztratily všechny ty lesní panny a bludičky? (Ten přednes se mi zdá být poněkud emociálně přetažený, až plačtivý...ale chápu, jak to asi prožíváš, sám jsem nikdy nedokázal recitovat vlastní poezii s dostatečným nadhledem.)
12.11.2024 23:20:05 | Zoroaster
myslím, že nejsou daleko...?
no tos mě tedy nepotěšil, přesně tohle jsem nechtěla - znít plačtivě a emocionálně přetaženě...:) není to lehké, pro mě je to velké vykročení z komfortní zóny, ale zkusím to časem zase, třeba líp... děkuju za zpětnou vazbu*
13.11.2024 09:23:51 | Sonador
To je pecka s tím audiem!!!
To musím taky zkusit, díky a krásný den :)
12.11.2024 15:08:41 | vrbák
jé, no, já jsem ráda, žes to vydržel - nerada se poslouchám:) děkuju! ...a určitě zkus, máš pěkný přednes, podle mě...
12.11.2024 20:11:54 | Sonador
Měď a rez oblékl si les...
od těch dob se diví
že je tak prost lidí,
krom těch, co na dŕíví,
chodí tam - fuck off na trest!
:-)
11.11.2024 21:48:05 | Ž.l.u.ť.á.k.
no, tedy, co ten konec? bylo to... nutné?:)
12.11.2024 20:13:31 | Sonador
Bylo někdy cokoli z toho co jsem napsal nutné?:-)
Ok. Tak co takhle:
...kromě těch, co na dříví
tam chodí, nehledě na trest.
12.11.2024 20:31:51 | Ž.l.u.ť.á.k.
lepšejší!;) ...ale myslím, že tam chodí i tací, co prostě milují les a tuhle tajemnou, podzimní atmosféru...
12.11.2024 20:37:12 | Sonador
Ach...
jo, tak na ty jsem zapomněl...
promiň:-)
A taky jsem zapomněl dát ti vědět, že se mi tvá basnička líbí, to se mi ale stává často, když se pro něco zapálím;-)
12.11.2024 20:57:09 | Ž.l.u.ť.á.k.
tak nám hlavně neshoř, stačí jen tak pomalu planout;) ...a já se tedy přiznám, že jsem vytušila, že se ti líbí... a mám opravdu radost, děkuji!*
12.11.2024 20:59:49 | Sonador
... zažil jsem v lese desítky podzimů, vím, kde po paloucích tančí bludičky, kde roste vřes a boží muka míjím každý den... ale takhle, takhle bych to nepopsal, i kdybych prožil sto let... děkuji...
10.11.2024 21:51:59 | mravenec
Ježíš ta je krásná Son! Přesně takto jsem to vnímala o víkendu venku, ovšem takový dar to vystihnout slovy jako ty nemám. Ale uvědomila jsem si při té vycházce, jak krásně a stejně voní to tlející listí, jako když jsem byla malá, ta typická vůně podzimu. A přistihla se, jak schválně si vybírám kroky po tom listí, abych slyšela to šustění pod nohama.
10.11.2024 21:08:52 | Vivien
no to jsem ráda, že máme stejnou zálibu, Viv... a taky, že ti tahle má zavoněla:) hezký večer*
10.11.2024 22:11:55 | Sonador
Z cest stálé jistoty svede do houští neznáma jenom láska. Pravdivé podzimní zátiší lesních zákoutí koloběhu života. Cesty lidské se klikatí a jsou nevyzpytatelné a překvapivě nelogické.
10.11.2024 17:17:48 | Paulín
krásný a moudrý komentář... a taky moc milý, ostatně jako všechny od Tebe, moc ti děkuju!*
10.11.2024 22:11:02 | Sonador