Anotace: ...
HEJ GAMBLERE!
Sakra to se otočilo lidí.
"Sám si gambler," řekla mi cizí žena, a já jsem viděl, jak se na stěně promítá můj noční sen.
Všichni ti lidé... někdy je to k pláči.
Já jsem proti slzám nikdy nic neměl.
Neměl jsem se za ně proč stydět.
Jak bych asi jinak vydejchal smrt Vinnetoua?
„Všichni mají své mučedníky a své hrdiny," řekl jsem do jejího stínu.
"A gamblery."
"A opilce."
"A narkomany."
"A workoholiky."
"A pedofily."
"A nymfomanky."
"A onanisty," řekla žena a oba dva jsme se rozesmáli.
"Jistěže vypadáme při masturbaci docela směšně ale když nám to dělá dobře," řekl jsem a pořád se musel smát. „Kolik asi přišlo na svět dětí z loží kněží?"
"Večer se podívej na hvězdnou oblohu a uvidíš sám."
"Nejspíš je pravda, že udělat v dnešní době správnou věc je luxus."
"Nemáš ani tušení..."
"Každý by měl vědět, že ho někdo miluje ale některým lidem se to neříká snadno."
"Tak povídej."
"Miluji tě a v tobě všechny ženy, které jsem poznal," řekl jsem a skoro tomu uvěřil.
PS.
„Ustupte! Noc končí!“ křičí chlap, který se vrací po probdělé noci v putyce, kde bylo potřeba o všem promluvit, aby si lidé ujasnili to, co už měli dávno ujasněné.