Jaká je bezpečná vzdálenost?

Známe ten dokonalý obraz jak bychom měli vypadat.
Je v očích všech lidí okolo nás.
Co by tomu řekli lidi?
Nevěřící Tomáši si chtějí všechno osahat.
Nevěřili ani drakovi co bydlel v rakvi.

„Nikdy jsem princezny nejedl,“ tvrdil velmi přesvědčivě ale bez úspěchu.
Lidská víra má jen omezené možnosti a ty vyplácáme na úsilí, abychom vůbec byli schopni něčemu věřit.
Kdepak tolerance!
Draka zabili.
Z jeho obrovské rakve postavili dřevěnou zvonici.
Na památku svého vítězství.

Kde se v těch lidech vzala ta krutost?
Všichni ji v sobě máme.
A buďme rádi, když nedostane šanci.
Já osobně si beru jen teplé ponožky.
S myšlenkou, že co mě zabije to mě zabije.
Věřím-li v reinkarnaci, tak se nic neděje.

PS.
Který ho kluka nevzrušovala záclona v okně ženy?