Nehodící se škrtá
Nehodící se škrtá
Anotace: ...
Kloboučku hop!
Řekl jsem plavovlasé dívce ve slamáčku.
Prsa jí voněly po polévce z hrášku.
Chrastila šperky ze dřeva.
Sálem proběhla zpráva, že bude konec světa.
„Tak si aspoň ještě zatančíme,“ řekla a já pochopil proč se mi tak líbila.
Až dnes vím, že spoustu okamžiků prožívám znovu, jak Lola, co běžela o život.
Nehraje ten chlap na tu basu falešně?
Vyspal jsem se v čepičce pana Křemílka.
S umělou pannou v životní velikosti.
Každej touží mít nějaká ta privilegia.
Venku jsou ozbrojení lidé.
Čím dál tím víc ozbrojených lidí.
Střílí na provazochodce s perníkovými srdci.
Chce se mi brečet, ale nejde to.
Američané jedí na smutek zmrzlinu.
Já bych si dal bramboru z ohně.
PS.
"Co ty si o tom myslíš?"
„Nic. Já jen přiložil do kamen.“
„To zní jak výmluvy dozorců z Osvětimi.“
Komentáře (15)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
a proč z ničeho nic spadne čepička z hlavy...zkrátka to jsou ty záhady...***ST*
07.02.2025 11:28:38 | Frr
Já bych možná zatoužila po privilegiu vlastní čepičky - protože tlačit se s ní pannou v životní velikosti, no nevim :-)))
A taky si odteď budu pamatovat, že není dobrý chodit po venku s perníkovým srdcem, když to dělá z lidí živý terče...já radši snad začnu i tvrdit, že žádný srdce nemám...ale nerada bych to říkala častěji, než je nutný, nechci se vystavovat riziku, že tomu uvěřím - to bych ze sebe udělala "živou" mrtvolu já sama:-)))*
06.02.2025 17:38:21 | cappuccinogirl
Já tu bramboru při čtení cítila až tady. Nutíš člověka dělat nepředvídatelné věci, jako jít na zahradu, podpálit větve a zahrabat do popela bramboru... :o)
06.02.2025 13:53:27 | Philogyny1
snad až vydáš knihu bude líp,
co víš, třeba se o tom bude učit.
05.02.2025 17:49:46 | éterická