Anotace: ...
Herci tahali svá jména z klobouku.
Každý chtěl hrát hlavní roli.
Nemohli se shodnout.
Pod stolem bylo strašně moc opilých Popelek.
„Tohle mi fakt láme srdce,“ řekla holka, kterou jsem ani pořádně neznal, když sebou žuchla do vesmírné postele plné producentů.
Kytarista pod mostem vybrnkává na dvě struny Electric funeral od Black Sabbath.
Zase jeden starší ročník.
Stará ponožka na vyhození.
Měl bych si zakrýt oči, když mladá žena stojí nahá ve vodě na kraji rybníka?
Kdy jsem normální a kdy už ne?
Ve vlaku byla spousta neznámých osob.
Ženě přes uličku vykukovaly podvazky.
Nepochybně schválně.
Spolucestující mě ťukl do čela.
Také schválně.
Ale já se nepodíval.
Já jsem mu věřil, že to stojí za to.
PS.
Kdo jinej vás upřímně nakopne než-li přítel?
Z tohoto přínosného dílka, které mne velmi bavilo číst, si odnáším spoustu poznatků.
Z nich zde vypíchnu dva:
- měl bych více chodit kolem rybníků
- měl bych více jezdit vlakem
09.02.2025 19:29:36 | Koala
Myslím, že největší hvězda je ten kytarista s dvěma strunama, když na ně tolik dokáže:-)))
Ti producenti by možná měli spát s ním:-)))
09.02.2025 18:49:25 | cappuccinogirl