Anotace: ...
Byl jsem chvíli upřímný.
Ale to nikdy moc dlouho nevydrží.
Vždy nám někdo drcne do stolu a my vylijeme kalamář.
Další kaňka v knize osudu.
Chtělo by to mít známýho ve spalovně.
Zrovna to si myslel jeden můj soused, kterému zemřel otec.
Kamarád v pohřebním ústavu mu slíbil, že mu vše zařídí, aby to pak jen zaplatil.
A když tam za tři dny přišel, tak se ptal po tom svém známém, co mu měl vyřídit ty náležitosti.
„Jo vy myslíte Vaška, tak ten předevčírem umřel,“ řekl mu tam jeden zřízenec.
Ďábel neznámého jména ponechal na zdi jen několik črt barevným sprejem.
Odzátkovanou láhev s vůni ženy a steny.
Pokusil se uzavřít vstup do života císařským řezem.
Z klobouku vyskočili tři králíci.
Jeden byl navíc.
Který?
Kámen – nůžky – papír.
PS.
Prohřešil jsem se něčím?
Cítil jsem ploutev žraloka na zádech.
„Já chtěl jen třetí zuby!“ křičím ze sanitního vozu v těsné kazajce.
Kaňky v knize osudu nám způsobí ti, co drcnou so stolu? A císařskej řez jako uzavírka? No tý jo:-))) Snad mě mine svěrací kazajka, já chci jen třetí skobu pro kocoura:-)))*
25.02.2025 18:55:03 | cappuccinogirl
Jortí...já bych v tom klobouku ráda měla králíků osm. jako nekonečno. to by bylo něco nového. nechápu, proč lidi chtějí pořád být v něčem první. proč? dyť to je úplně fuk celýmu světu. a zapomene se na to. víš o tom, že jsme jen tak?
24.02.2025 11:04:45 | Anděl
na ten dnešní výtvor se nemůžu vynadívat!
te tam toho tolik k nalezení - kor po přečtení textu :)**
**
p.s. - ohledně záměru na třetí zuby - už se tím zabývám nějaký čas :))
24.02.2025 10:48:55 | šuměnka