Bodavým hmyzem se opíjejí čerti

Sedával s námi v hospodě chlapík, co pracoval v uranových dolech, aniž se k tomu sám rozhodl.
Byl hodně pohublý a smál se nějak dovnitř.
Jeho kůže byla pořád jakoby spálená od slunce.
Někdy si dával ohříváček do piva.
Vzal si za ženu světici.
Věděl, že to byla kdysi děvka, a o to víc ji miloval.

Měli tři děti.
Dva kluky a holku.
Ten starší se zabil na mašině, když mu bylo sotva dvacet let.
Co záleží na tom čí to byla vina?
Holka byla ošklivá.
Postavu měla neforemnou, ale i tak se brzo vdala.
Dokonce zvládla i nevěru.
K čemu to házet kamenem, když na dveřích někdo napsal křídou K+M+B a její telefonní číslo.

Mladší syn taky nebyl žádnej krasavec.
Hubeňour a velké uši po tátovi.
Rád sedával u vedlejšího stolu a pil pivo.
Namluvil si holku, co se podobala jeho setře.
Chodila se na něj dívat, když hrál mistráky za vesnický fotbalový klub.
Než byla vykázaná za to, že praštila po hlavě deštníkem hráče hostujícího celku, který fauloval jejího miláčka.
Otec z uranového dolu se tehdy opravdu smál.

PS.
Pokračování příště...
...a k čemu by to bylo?...