Z pivních tácků X.

 

Tak nějak o jaru

Probudila se

a zavoněla zem

omyla svou tvář

a rozkvtely v ní stromy

vítr z jejích řas

pak odvál chladný sen

a já v tom uviděl

jen bolest nevidomých

žen

 

 

Ranní

Tak je tu další chladné ráno

a v něm slunce

málo platné

každá unce z něj

se chvatně

počítá

 

 

Politická lampička

Ač s horkou hlavou

měla vždy jasno

vyhnala od stolu kdejakou tmu

když vypli proud

a světlo zhaslo

vzdala se názorů

buď tak jak

buď